Článek
Vyplývá to z další várky v úterý zveřejněných nahrávek jeho rozhovorů s podřízenými, které tajně pořizoval a jež ho v kauze Watergate nakonec dohnaly k rezignaci. Pokrývají časový úsek od ledna do února 1973.
„Uznávám, že jsou situace, kdy jsou interrupce nezbytné. Vím to,“ citoval z nahrávky Nixona list The Chicago Tribune s tím, že uvedl případy spojení bělochů s černochy.
„Nebo znásilnění,“ dodal právník Bílého domu Charles Colson. „Nebo znásilnění,“ zopakoval prezident až po něm.
„Useknu mu hlavu, když bude třeba“
V té době chtěl Nixon už co nejrychleji vycouvat z vietnamské války a tlačil jihovietnamského prezidenta Nguyena Van Thiena k mírové smlouvě s Hanojí a pohrozil mu přiškrcením pomoci. „Useknu mu hlavu, když to bude potřeba,“ podotkl prezident v rozhovoru s tehdejším šéfem diplomacie Henrym Kissingerem.
Kvůli vloupání do ústředí demokratů v komplexu Watergate v roce 1972 inspirovanému Bílým domem sílil tlak na Nixona, aby vydal pásky. Mezi nyní zveřejněnými materiály se objevilo devítistránkové doporučení poradce Kennetha Cola nazvané Plán hry.
Počítal s přesvědčováním konzervativních demokratů z jihu a také loajálních republikánů, že s impeachmentem Nixona není třeba spěchat, protože vyšetřování ho stejně zprostí podezření, že se snažil zamést stopy.
Od roku 1980 bylo už zveřejněno 2200 hodin Nixonových nahrávek z celkových 3700 hodin, které v Oválné pracovně pořídil.
Kissinger žádal šáha, aby vyzbrojil Pákistán
Ve své době vysoce tajný zápis ze setkání ministra zahraničí USA Henryho Kissingera s íránským šáhem Rézou Páhlavím ilustruje zájem Nixona o to, aby za ně vyzbrojoval Pákistán proti Indii.
„Kdybychom měli udělat víc, vytvořilo by nám to velký domácí problém. Indové by spustili velký povyk. Naši intelektuálové jsou do Indie zamilovaní,“ řekl Kissinger. „Naší politikou je povzbudit Číňany, aby dodávali zbraně do Pákistánu, a jsem přesvědčen, že do teď si vedli dobře,“ dodal šéf diplomacie.
Likvidoval protivníky
Jeden z dokumentů obsahuje záznamy šéfa kanceláře Bílého domu H. R. Haldemana z července 1972, kdy USA spěly k podzimním volbám. „Zničte Eagletona – toho človíčka, kterým je,“ zapsal si z rozhovoru s Nixonem.
Jednalo se o demokratického senátora Thomase Eagletona, který měl kandidovat na viceprezidenta. Záhy nato odstoupil, protože se do tisku dostaly záznamy o tom, že si léčil duševní poruchu.
A Nixonův viceprezident Spiro Agnew? Prezident ho neměl rád. „Nechte ho vést kampaň v malých jižních státech...,“ zapsal si Haldeman.