Článek
„Úlohou ministerstva školství je mimo jiné zpracovávat učebnice tak, aby děti získaly reálnou představu o historii,” prohlásil tento týden ministr školství Ricardo Vélez, když vysvětloval, proč vláda chystá „progresívní změny” učebnic. Podle něj byl 31. března 1964 prezident Joao Goulart zbaven armádními důstojníky úřadu proto, že si to tak přála brazilská společnost. Následujících 21 let vojenských vlád popsal Vélez jako „demokratický režim” udržovaný silou, který byl v té době potřeba.
Podobně se opakovaně vyjádřil i bývalý armádní důstojník a nyní prezident Bolsonaro. Podle něj byly vojenské vlády v letech 1964-1985 kvůli rostoucí komunistické hrozbě v Brazílii nutné, aby se zachovaly národní instituce.
Bolsonaro má blízko k ultrapravici. V únoru veřejně pochválil paraguayského diktátora a pučistu Alfreda Stroessnera (1912-2006), jehož režim je považován za jeden z nejkrvavějších v Latinské Americe. Podle Bolsonara byl Stroessner „státník, který dokonale věděl, co jeho země potřebuje”.
Před nedávným 55. výročím převratu zrušil prezident Bolsonaro dekret z roku 2011, který zakazoval oslavovat události z dob diktatury, a dal pokyn ministerstvu obrany, aby vojáci výročí převratu oslavili. Tím ale vyvolal protesty v ulicích a vysloužil si i kritiku z OSN. „Pokusy revidovat historii a promíjet vážné porušování lidských práv musejí úřady i společnost rezolutně odmítnout,” uvedl zvláštní zmocněnec OSN pro udržování historické paměti Fabián Salvioli.
Snahu vlády měnit učebnice dějepisu kritizoval profesor Roberto Romano z univerzity v brazilském Campinas: „Existuje vědecky ověřená historiografie, vytvořená na základě historických dokumentů i svědectví lidí, kteří přežili mučení nebo kteří kvůli pronásledování emigrovali. Je doloženo, že v Brazílii diktatura byla,” uvedl Romano.
Proti záměru ministerstva školství se postavil i šéf brazilské asociace vydavatelů učebnic Candido Grangeiro, podle něhož musí každá změna didaktických pomůcek projít širokou akademickou debatou. Uvedl také, že sdružení, které vede, je proti jakékoli změně na základě názorů politiků.
Za diktatury zemřel i prezident s českými kořeny
Po armádním puči, který v roce 1964 svrhl levicového prezidenta Goularta, převzal moc generál Humberto Castelo Branco. Ten začal s represemi levicových politiků a zakázal politické strany. Podle vládní komise, která před několika lety zločiny vojenských vlád vyšetřovala, se obětí represí za dvě desítky let stalo 434 osob a tisíce lidí skončily ve vězení.
Po převratu odešel do exilu i bývalý prezident Juscelino Kubitschek, který měl české kořeny. Zbavili ho politických práv. Do země se vrátil po třech letech a v roce 1976 zemřel při autonehodě. Podezření, že šlo o atentát v rámci operace Kondor proti opozici, ale poslední vyšetřování vyvrátilo.