Článek
Nyní jedenašedesátiletý Morales stál v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od roku 2006 téměř 14 let. Loni začátkem listopadu utekl ze země pod tlakem vedení armády a policie a demonstrací, které vypukly po říjnových prezidentských volbách. V nich vyhrál podle tehdejší ústřední volební opět Morales, ale opozice ani Organizace amerických států (OAS) výsledky neuznala.
Dočasná bolivijská vláda chce stíhat bývalého prezidenta Moralese za terorismus

Do Bolívie se Morales vrátil letos v listopadu poté, co se úřadu prezidenta ujal nově zvolený zástupce jeho socialistické strany a exministr jeho bývalé vlády Luis Arce.
Proces odstartovala v únoru žaloba podaná bývalým prezidentem Carlosem Mesou a kromě Moralese mířila i na viceprezidenta Álvara Garcíu Lineru a několik bývalých ministrů. Podle deníku La Razón nejvyšší volební soud v pondělí (místního času) konstatoval, že není schopen určit, zda se podvody odehrávaly či nikoliv.
Podle bývalého bolivijského ministra Yerka Núňeze socialistická strana podkopává nestrannost a nezávislost justice. Ochránci lidských práv kritizují, že soudnictví je různými stranami využíváno k prosazování vlastních politických cílů i stíhání oponentů.