Článek
Nyní jedenašedesátiletý Morales stál v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od roku 2006 téměř 14 let. Loni začátkem listopadu utekl ze země pod tlakem vedení armády a policie a demonstrací, které vypukly po říjnových prezidentských volbách. V nich vyhrál podle tehdejší ústřední volební opět Morales, ale opozice ani Organizace amerických států (OAS) výsledky neuznala.
Do Bolívie se Morales vrátil letos v listopadu poté, co se úřadu prezidenta ujal nově zvolený zástupce jeho socialistické strany a exministr jeho bývalé vlády Luis Arce.
Proces odstartovala v únoru žaloba podaná bývalým prezidentem Carlosem Mesou a kromě Moralese mířila i na viceprezidenta Álvara Garcíu Lineru a několik bývalých ministrů. Podle deníku La Razón nejvyšší volební soud v pondělí (místního času) konstatoval, že není schopen určit, zda se podvody odehrávaly či nikoliv.
Podle bývalého bolivijského ministra Yerka Núňeze socialistická strana podkopává nestrannost a nezávislost justice. Ochránci lidských práv kritizují, že soudnictví je různými stranami využíváno k prosazování vlastních politických cílů i stíhání oponentů.