Blinken odcestuje na třídenní návštěvu Číny

Obě soupeřící světové mocnosti se rozcházejí v mnoha oblastech, včetně právě ruské války na Ukrajině nebo otázek Tchaj-wanu, Jihočínského moře, Severní Koreje, Hongkongu, lidských práv či zadržování amerických občanů, upozorňuje agentura AP. Spojené státy a Čína se také potýkají na poli mezinárodního obchodu. Americký prezident Joe Biden tento týden oznámil nová cla na dovoz čínské oceli.

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Blinken, který za necelý uplynulý rok navštíví Čínu už podruhé, se ve dnech 24. až 26. dubna v Šanghaji a Pekingu setká s vysokými čínskými představiteli včetně ministra zahraničí Wang Ia. Očekává se, že se sejde i s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, ačkoli schůzku na tak vysoké úrovni obvykle ani jedna strana nepotvrdí dříve než krátce před jejím konáním.

Blinkenův úřad v tiskové zprávě uvedl, že ministr bude „diskutovat o řadě bilaterálních, regionálních a globálních otázek“, včetně Blízkého východu, války na Ukrajině, Jihočínského moře a Tchajwanského průlivu. Mluvčí resortu Matthew Miller řekl, že Blinken bude v Číně hovořit také o pokroku při „obnovení spolupráce v oblastech boje proti narkotikům, komunikace mezi armádami obou zemí, umělé inteligence a posilování vztahů mezi oběma národy“.

Blinkenova cesta navazuje na telefonický rozhovor mezi Bidenem a Sim, v němž se oba státníci tento měsíc zavázali udržovat kontakty na vysoké úrovni, na čemž se dohodli už na loňské osobní schůzce v Kalifornii. Od tohoto hovoru navštívila Čínu ministryně financí Janet Yellenová, zatímco ministr obrany Lloyd Austin telefonicky hovořil se svým čínským protějškem. Uskutečnila se také setkání na nižších úrovních, připomíná AP.

Navzdory těmto kontaktů jsou vztahy obou zemí napjaté. USA v poslední době stále hlasitěji vyzývají Čínu, aby přestala podporovat ruský vojensko-průmyslový sektor, který podle Washingtonu umožňuje Rusku zrychlovat výrobu zbraní pro válku, kterou vede už přes dva roky proti Ukrajině.

Americká Sněmovna reprezentantů dnes schválila čtveřici návrhů zákonů, které zahrnují zahraniční vojenskou pomoc v celkové výši 95 miliard dolarů (2,25 bilionu korun) pro Ukrajinu, Izrael a partnery USA v jihovýchodní Asii, především Tchaj-wan. Čtvrtý návrh zákona by mohl vést k zákazu sítě TikTok v USA, u níž se američtí činitelé obávají čínské špionáže.

V případě jihovýchodní Asie jde o podporu amerických partnerů, zejména Tchaj-wanu, s cílem odradit Čínu od vojenské agrese v regionu. Tchaj-wan podle návrhu v přímé vojenské podpoře dostane zhruba dvě miliardy dolarů (47,7 miliardy korun), další dvě miliardy připadnou na doplnění amerických zásob a přes tři miliardy na rozvoj ponorkové průmyslové základny.