Biden už zřejmě schválil kazetovou munici pro Ukrajinu. Německu se to nelíbí

Proti dodávkám kazetové munice na Ukrajinu se postavila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení). Německo je na rozdíl od USA signatářem úmluvy o jejím zákazu. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ale odmítl, aby se touto otázkou zabýval nadcházející summit ve Vilniusu, protože členské státy aliance nemají k tomuto typu munice jednotný přístup.

Ukrajina ani Spojené státy stejně jako Rusko a Čína nebo Turecko nejsou signatáři Úmluvy o zákazu kazetové munice, nejde tedy o její porušení. Biden ale obešel americký zákon zakazující výrobu, použití nebo transfer kazetové munice s vyšším než jednoprocentním selháním. Munice, která nevybuchne při dopadu, se totiž stává nebezpečím pro civilisty v době po skončení konfliktu.

Zvažované kazetové dělostřelecké granáty M864 pro houfnice ráže 155 mm tuto hranici překračují, selhání podle testů z roku 2020 nepřesahuje 2,35 procenta. Mluvčí Pentagonu Patrick Ryder navíc ve čtvrtek zdůraznil, že se vybere k dodávkám právě jen munice se selháním do 2,35 procenta.

Výhodou kazetové munice je to, že pokryje velkou plochu o rozloze 22 500 čtverečních metrů. Její nasazení by mohlo Ukrajincům kompenzovat, že mají méně děl a raketometů než protivník. Navíc se při jejím použití méně opotřebovávají hlavně děl, protože k zasažení cílové plochy je potřeba méně granátů, a tedy méně ran.

Kazetový granát M864 ráže 155 mm nese 24 granátů M46 a 48 M42, takže se dá současně použít k ničení slabě pancéřované techniky i živé síly.

Vzhledem k množství granátů, které se rozptýlí nad cílem, roste riziko, že některý z nich selže a může i roky po válce představovat hrozbu pro civilisty. Starší výzkumy uváděly, že selže až 6 procent těchto granátů, tedy čtyři z 72, jež nese M864. 

Pentagon neuvedl, jaké byly podmínky testů, při nichž selhaly nanejvýš dva z nesených granátů. Zpráva Kongresu z roku 2022 upozorňovala na rozpory ohledně selhávajícího množství submunice. Výrobci uváděli, že je to mezi dvěma až pěti procenty, ale ženisté a pyrotechnici uváděli deset až třicet procent. Odpůrci této munice tvrdí, že testy se neprováděly v reálných podmínkách.

I když USA nepodepsaly úmluvu o zákazu této munice, už několik let ji nevyrábějí a hledají k ní alternativu. Tou má být rozptýlení velkého množství wolframových kuliček. Zabíjejí podobně jako střepiny granátů, ale nepředstavují riziko do budoucnosti pro civilisty.

USA mají ve skladech mají stále 7,7 milionu kazetových granátů, raketových hlavic a bomb s více než půlmiliardou kusů submunice.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch ve své letošní zprávě uvedla, že tato munice vypálená Ukrajinci z raketometu Uragan zabíjela i Ukrajince na okupovaných územích. Loni v létě raketa 9M27K s kazetovou municí zabila v tehdy okupovaném Izjumu osm civilistů a 15 dalších zranila. Ukrajinská vláda ale popřela nasazení této munice loni v Izjumu.

Proti dodávce munice se vyjádřil pro agenturu DPA i Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. „Tento druh munice zabíjí a způsobuje zranění dlouho po konci konfliktu,“ uvedla mluvčí úřadu a vyzvala k okamžitému zastavení používání těchto zbraní. Rizikem po konci konfliktu ale zůstávají i nastražené miny, kterých Rusové v posledních dnech pokládají na okupovaných územích enormní množství, aby zbrzdili ukrajinskou protiofenzivu.