Článek
„Diskutujeme o tom,“ odpověděl Biden podle The Times of Israel na otázku, zda souhlasí s možnými údery na íránskou ropnou infrastrukturu v odvetě za útok, během nějž Írán odpálil na Izrael téměř 200 balistických raket.
Washington podle amerického prezidenta Izraeli radí, ale není na něm, aby odvetu židovskému státu povoloval. „A dnes se nic nestane,“ doplnil šéf Bílého domu.
Biden ve středu prohlásil, že nepodporuje možný izraelský útok na íránská jaderná zařízení, o němž uvažují někteří izraelští politici, počítá ale s dalšími protiíránskými sankcemi. Americký prezident také ve středu o dalším postupu jednal i se zeměmi skupiny zemí G7.
Izrael po útoku opakovaně pohrozil odvetou, která bude pro Írán „bolestivá“.
Ropa skokově zdražila
Růst napětí na Blízkém východě žene ceny ropy na světových trzích vzhůru. Kolem 17. hodiny SELČ si severomořská ropa Brent připisovala přes čtyři procenta na 76,87 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu vykazovala nárůst o 4,42 procenta na 73,20 dolaru za barel.
Sílí také obavy z možných následků případného izraelského útoku na íránskou ropnou infrastrukturu. „Eskalace konfliktu by mohla Írán přimět k zablokování Hormuzského průlivu nebo k útoku na saúdskou ropnou infrastrukturu jako v roce 2019,“ sdělil podle agentury Reuters analytik společnosti Panmure Gordon Ashley Kelty.
Hormuzský průliv představuje klíčový uzel pro světové dodávky ropy, dopravuje se přes něj asi pětina vytěžené suroviny na světě. Jeho zablokování by znamenalo zdražení ropy až o desítky dolarů za barel.
Írán je třetí největší producent ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Jeho produkce po zničení ropné infrastruktury by se sice dala nahradit, ale nikoli okamžitě, poznamenala agentura Reuters.