Biden stvrdil zákaz dovozu ruského obohaceného uranu do USA. Tratit bude hlavně Amerika, tvrdí Moskva

Zatímco opatření nezbytná k ukončení dovozu ruské ropy a plynu přijal americký Kongres po zahájení ruské invaze na Ukrajinu velmi rychle, sankce postihující nákup uranu se vlekly. Částečně také proto, že 20 procent paliva pro americké jaderné reaktory obchodníci v USA nakupovali právě v Rusku, poznamenal WP.

„Je trochu směšné, že trvalo tak dlouho, než se záležitost dostala do této fáze,“ cituje list Scotta Melbyeho, výkonného viceprezidenta těžební společnosti Uranium Energy a prezidenta obchodní skupiny Uranium Producers of America. „Ale jsme rádi, že jsme se dostali až sem,“ pochvaloval si.

Americké společnosti hradily účty za obohacený uran ruské státní společnosti Rosatom dokonce i poté, co vyšlo najevo, že se Rosatom podílí na dodávkách některých komponentů, technologií či surovin ruskému zbrojnímu průmyslu na výrobu paliva pro raketové pohony.

Nový zákon vstoupí v platnost po devadesáti dnech od jeho přijetí. Je v něm ale zakotvena výjimka pro energetické společnosti do roku 2028 pro případ, že by přerušení dodávek mělo vést k zastavení provozu amerických jaderných reaktorů. Přijetím legislativního aktu se také uvolňují 2,7 miliardy dolarů na vybudování vlastního amerického průmyslu na zpracování uranu.

„Tento nový zákon obnovuje vedoucí postavení Ameriky v jaderném sektoru,“ uvedl v pondělním prohlášení poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. „Pomůže zabezpečit náš energetický sektor pro další generace,“ praví se v něm.

Ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov v úterý v reakci na americký zákaz uvedl, že opatření nejvíce poškodí Spojené státy samotné. Moskva podle jeho tvrzení realizuje své projekty v jiných zemích. „USA ponesou výrazně větší finanční ztráty než Rusko. Pro místní stratégy je ale nejdůležitější uškodit naší zemi,“ citoval jej Sanktpetěrburgskij dněvnik.

Jak upozorňuje WP, Biden si stanovil ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2035 stoprocentně čisté elektřiny. Více než polovina bezemisní elektřiny ve Spojených státech pochází z jaderných reaktorů. Podle jejich zastánců mohou tyto provozy sehrát klíčovou roli při přechodu země od fosilních paliv.

U zrodu závislosti Spojených států na ruském uranu stojí program jaderného odzbrojení z roku 1993, krátce po ukončení aktivní fáze studené války, kdy USA v rámci programu Megatuny na megawatty nakoupily 500 tun uranu z demontovaných ruských jaderných hlavic a přeměnily jej na palivo pro jaderné reaktory. Program byl vůbec nejúspěšnějším projektem v rámci mezinárodního úsilí o nešíření jaderných zbraní, prohlašovali ve své době experti.

„Mnozí politici ve Washingtonu v té době tuto dohodu označovali za výhodnou pro obě strany: Moskva získala tolik potřebnou hotovost výměnou za to, že americkým energetickým společnostem poskytla levné palivo a uklidnila zastánce kontroly zbrojení. Dnes však někteří odborníci tvrdí, že nezamýšleným důsledkem programu v podobě dodávek tak levného ruského paliva se stala skutečnost, že americké a evropské společnosti měly problém konkurovat,“ podotýká list The Washington Post.