Článek
Biden by takový krok mohl udělat na své cestě do Evropy již 12. října, kdy předsedá setkání Ukrajiny s jejími spojenci v Německu. Podle zdroje FT by právě při tomto jednání mohl Biden „souhlasit s urychlením statusu ukrajinské žádosti o členství v NATO“. A to ještě před lednovým odchodem z funkce, ve které jej nahradí buď demokratka Kamala Harrisová, nebo republikán Donald Trump.
Členství NATO zůstává i nadále hlavním cílem Ukrajiny. Většina členů NATO si ovšem myslí, že bez úplného a trvalého příměří a zároveň jasně definovaných hranic vstup Kyjeva není možný.
Bílému domu se nicméně podle ředitele Evropské rady pro zahraniční vztahy Jeremyho Shapira stále více líbí model členství západního Německa v Alianci, které do NATO vstoupilo v roce 1955. Východní Německo, tehdy satelitní stát Sovětského svazu, do NATO nevstoupil. Celé Německo následně do NATO vstoupilo až po pádu Berlínské zdi.
„Západoněmecký model získává na popularitě zejména v Bílém domě, který byl vůči členství (Ukrajiny) v NATO nejvíce skeptický,“ uvedl Shapiro. „Rusům by se to nelíbilo, ale alespoň by to mohl být určitý gambit pro kompromis,“ dodal.
Vysoce postavený ukrajinský úředník nicméně uvedl, že i kdyby Ukrajina dostala formální pozvánku do NATO, „nic by to neznamenalo, protože se jedná pouze o politické rozhodnutí“.
Že by Biden mohl dveře Ukrajině otevřít, naznačil ukrajinský prezident Zelenskyj, podle něhož bude říjen „rozhodujícím časem“. Podle FT bude Zelenskyj v Německu znovu žádat mimo jiné o povolení zasahovat cíle západními zbraněmi uvnitř Ruska.
„Jde o to omezit možnosti Ruska a stupňovat tlak, abychom ho přiměli k zahájení rozhovorů,“ uvedl vysoce postavený ukrajinský představitel. „Pokud skutečně uvažujeme o vyřešení této války, tak toto je reálná šance,“ dodal.
