Biden naléhal na Gháního, aby vylepšil dojem z boje proti Tálibánu

Biden 23. července v 14minutovém rozhovoru naléhal na Gháního, aby vyřešil to, jak špatně je vnímán boj afghánské vlády proti vzbouřencům. „Nemusím vám říkat, že celý svět a některé oblasti v Afghánistánu mají pocit, že se v boji proti Tálibánu nedaří. A je potřeba, ať už je to pravda, nebo ne, ukázat jiný obrázek.“

„Máte 300 000 dobře vyzbrojených sil proti 70 000 až 80 000 (tálibům) a (vaše síly) jsou jasně schopné dobře bojovat,“ řekl Biden afghánskému prezidentovi Ghánímu.

Poradil mu také, co má udělat. Měl by do čela armády postavit „válečníka“. Pokud podle něj významné postavy afghánské politiky vystoupí společné na tiskové konferenci a podpoří novou strategii, „změní to vnímání, změní to strašně moc.“

Tato jednání však proběhla až 11. srpna, kdy Tálibán už ovládal devět hlavních měst provincií. Ten den jednal Ghání v Mazáre Šarífu s významným velitelem místní milice a bývalým guvernérem provincie Balch, etnickým Tádžikem Attou Muhammadem Núrem a s jedním z předních velitelů milicí, etnickým Uzbekem Abdulem Rašídem Dóstumem. To však Tálibán už postupoval na severu země.

Biden také slíbil Ghánímu leteckou podporu: „My vám budeme dál poskytovat blízkou podporu ze vzduchu, pokud budeme vědět, jaký je plán.“ Žádný však nebyl. Poté, co Tálibán vstoupil do Kábulu, Ghání utekl za hranice do Spojených arabských emirátů. Následovala evakuace Američanů a obyvatel dalších západních zemí a jejich afghánských spolupracovníků z Kábulu.

Po jejím konci označil v úterý Biden evakuaci z Afghánistánu za „mimořádný úspěch“. Zdůraznil, že za dva týdny bylo do bezpečí převezeno 123 000 lidí, tedy dvakrát více, než se původně plánovalo. Vyzdvihl, že šlo o vůbec „největší evakuaci v dějinách”, větší než byla v roce 1975 v Saigonu.

Prohlásil, že operaci nebylo možno provést uspořádaněji a dal najevo nesouhlas s kritiky, že se měla zahájit dřív.

Hájil i termín ukončení operace: „Aby bylo jasno. Odchod k 31. srpnu není kvůli náhodně zvolenému datu, byl vybrán tak, aby zachránil americké životy.“ Přesto při evakuaci zemřelo 13 amerických vojáků, když se u letiště odpálil sebevražedný atentátník Islámského státu.

Bidenovo rozhodnutí odejít z Afghánistánu podporuje podle průzkumu agentury Pew 54 procent dospělých Američanů, ale kvůli chaotickému odchodu čelí tvrdé kritice. Něco přes čtvrtinu si myslí, že stažení bylo provedeno skvěle nebo dobře, a 42 procent je přesvědčeno, že bylo provedeno mizerně.