Článek
Ministerstvo prošetřuje informace, že obě univerzity neohlásily nejméně 375 milionů dolarů (8,56 mld. korun) ze zemí jako Čína, Írán, Rusko, Katar a Saúdská Arábie. Úřady proto nyní žádají záznamy, které souvisí s granty, dary, smlouvami a programy pro zahraničí.
V dopise zaslaném Harvardu ministerstvo napsalo, že „ví o informacích, jež naznačují, že univerzita nemá odpovídající institucionální kontroly“, a v důsledku toho její zprávy nemusí zahrnovat „všechny dary podléhající hlášení“ a smlouvy „s cizími zdroji“.
Do Yale pak úředníci psali, že ačkoli univerzita měla „značnou přítomnost v zahraničí, a to v desítkách měst i zemí“, neohlásila za léta 2014 až 2017 „jediný dar či smlouvu s cizím zdrojem“. Harvard i Yale potvrdily, že byly požádány o příslušné záznamy.
Podezřelý je i Katar
„Jde o transparentnost. Pokud vysoké školy a univerzity přijímají zahraniční peníze a dary, jejich studenti, dárci a daňoví poplatníci si zaslouží vědět, kolik a od koho. Zákon to navíc vyžaduje,“ hájila postup úřadů ministryně školství Betsy DeVosová.
Terčem podezření jsou mj. čínské firmy Huawei a ZTE, Kaspersky Lab a nadace Skolkovo z Ruska, nadace Aláví spojovaná s Íránem a katarský Národní výzkumný fond.