Článek
Největší bankovní dům v Evropě podle zprávy zveřejněné před úterním slyšením v senátu pomáhal legalizovat velké sumy zejména mexickým drogovým kartelům, ale i dalším podezřelým stranám působícím v Sýrii, Íránu, Saúdské Arábii či na Kajmanských ostrovech. Vyšetřovatelé rok procházeli 1,4 miliónu dokumentů a hovořili se 75 představiteli banky a zástupci bankovních regulačních úřadů.
HSBC si sype popel na hlavu. Její výkonný ředitel Stuart Gulliver ještě před úterním výslechem v senátu prohlásil: „Je naprosto správné, že jsme hnáni k odpovědnosti, a my odpovědnost za nápravu chyb přijímáme“. Doplnil, že banka už některé mechanismy přehodnotila a posílila protiriziková opatření.
„Omluvíme se, přiznáme chyby, budeme se zodpovídat ze svých činů a zcela se zavážeme k nápravě,“ uvedla nezávisle na Gulliverovi banka.
Ani američtí bankovní regulátoři ale nejsou podle vyšetřovatelů bez viny - nezvládli HSBC dostatečně kontrolovat. Předseda podvýboru Carl Levin v té souvislosti uvedl, že systém je „zaneřáděný“.
Nejsou v tom sami
V souvislosti s praním špinavých peněz a podezřelými transakcemi se do křížku s americkými úřady dostaly už dříve další banky. Wachovia před dvěma lety zaplatila americkému ministerstvu spravedlnosti 160 miliónů dolarů kvůli transakcím z Mexika. ING zase minulý měsíc souhlasila s náhradami ve výši 619 miliónů dolarů kvůli údajným porušením amerických sankcí vůči Kubě a Íránu.
Vyšetřování zastihlo HSBC v nevhodnou dobu. Britským bankovním sektorem zrovna zmítá skandál s manipulací s mezibankovními sazbami Libor, které ovlivňují trh s půjčkami.