Článek
„Nikdy jsem si nemyslel, že uvidím to, co vidíme teď,“ postěžoval si Biden po torpédování kompromisní dohody Senátem. „Otáčejí, protože mají Donalda Trumpa, který jim volá a vyhrožuje,“ dodal šéf Bílého domu na adresu republikánských senátorů.
Mnohovrstevnatá dohoda spojující protiimigrační kroky a zahraniční pomoc je každopádně mrtvá, demokraté nyní zkusí nechat senátory hlasovat zvlášť o penězích pro Ukrajinu a Izrael, hlasování by se mohlo uskutečnit už ve čtvrtek.
Někteří republikánští senátoři však už dali najevo, že ani toto nepodpoří. „Nemohu se vrátit a vysvětlit lidem, že financujeme Ukrajinu, ale nezabezpečujeme své vlastní hranice,“ řekl například podle listu The Wall Street Journal republikánský senátor Marco Rubio.
Biden přechytračil Kongres a obnovil dodávky zbraní pro Ukrajinu
S nápadem přišli sami republikáni
Paradoxní je, že s požadavkem spojit 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) na podporu Ukrajiny a dalších miliard pro Izrael a jiné spojence USA se zpřísněním imigrační politiky přišli loni na podzim samotní republikáni. Kompromisní návrh, který dojednávali demokrat Chris Murphy, republikán James Lankford a nezávislá senátorka Kyrsten Sinemaová, byl představen v neděli.
Ten obsahoval i zpřísnění řady protiimigračních opatření - mimo jiné „uzavření“ hranice (v praxi omezení počtu projednávaných žádostí legálních migrantů), pokud počet nelegálních migrantů překročí 5000 za týden. Velká část republikánů ale na zveřejněný kompromis reagovala ostře, definitivní ránu mu zasadil šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, který prohlásil, že i kdyby dohoda prošla Senátem, v dolní sněmovně Kongresu by byla ihned smetena ze stolu.
Nakonec kompromis v Senátu podpořili jen tři republikáni - James Lankford, Lisa Murkowská a Mitt Romney. Proti dohodě se dokonce postavilo i pět demokratů, byť šéf demokratické většiny Chuck Shumer tak učinil jen z procesních důvodů. Proti byl také nezávislý levicový senátor Bernie Sanders, kterému vadilo, že dohoda obsahuje další pomoc pro Izrael.
Spojené státy čelí migrační krizi - počet zadržení nelegálních migrantů na jižní hranici loni v prosinci dosáhl 302 tisíc, což je nejvyšší číslo v dosavadní historii. S blížícími se prezidentskými volbami je toto téma předmětem stále ostřejších politických střetů. Američané volí prezidenta letos 5. listopadu, vše nasvědčuje tomu, že budou vybírat mezi obhajujícím demokratem Joem Bidenem a republikánským exprezidentem Donaldem Trumpem.