Článek
Mattis v rezignačním dopisu mimo jiné upozornil na nutnost udržovat spojenectví a projevovat svým partnerům respekt. Hlavními místními spojence USA v boji proti IS přitom byly arabsko-kurdské milice SDF, které z rukou teroristické organizace dobyly značnou část syrského území a které v důsledku Trumpova rozhodnutí podle některých médii přišly o naději na autonomii. Reakce IS na sebe nenechala dlouho čekat; radikálové na SDF v pátek na jihovýchodě Sýrie zaútočili.
Osmašedesátiletý Mattis oznámil své odstoupení ve čtvrtek krátce po schůzce s Trumpem, na níž podle agentury Reuters probírali Sýrii i další otázky, na něž měli odlišné názory. "Protože máte právo vybrat si ministra obrany, jehož názory na tato a jiná témata jsou lépe sladěny s těmi vašimi, myslím, že je správné, abych odstoupil," napsal Mattis v dopise zveřejněném v noci na pátek SEČ americkými médii.
Šéf Pentagonu také uvedl, že USA by měly udržovat pevná spojenectví a projevovat vůči svým partnerům respekt. Zároveň má podle něho Washington zvolit jednoznačný postoj k zemím jako je Rusko nebo Čína. V obou těchto bodech je Trumpovo chování mnohdy označováno za nevypočitatelné. Mattis ve svém dopise uvádí, že posledním dnem jeho působení v úřadu je 28. únor.
Očekávání tureckého útoku
Šéf mediálního oddělení SDF Mustafá Balí oznámil, že bojovníci IS v jihovýchodní Sýrii v pátek zaútočili na pozice SDF. Koalice zároveň upozornila, že v důsledku ohlášeného stažení amerických sil nebude toto uskupení schopno dál úspěšně bojovat proti IS, protože bude nuceno se přesunout k turecké hranici v očekávání tureckého útoku.
Turecko řadí milice syrských Kurdů stejně jako tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK) k teroristickým organizacím. Ankara si nepřeje, aby Kurdové působili v blízkosti turecké hranice. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu ale v pátek v turecké státní televizi řekl, že Ankara odložila plánovanou operaci proti SDF na severovýchodě Sýrie, aby omylem nestřílela na stahující se Američany.
Záměr zahájit vojenskou operaci proti kurdským milicím Turecko nepřehodnotilo, zdůraznil ministr. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek oznámil, že se Trump rozhodl stáhnout americké vojáky ze Sýrie poté, co ho Ankara ujistila, že je schopna zničit pozůstatky IS v Sýrii jen s logistickou podporou Spojených států.
Delegace SDF v Paříži požádala Francii, aby v Sýrii po americkém odchodu hrála větší roli, což podle AP zdůvodnila tím, že pro Francii, jako člena NATO je "morální povinností" zabránit útoku Turecka na Kurdy. Paříž už ve čtvrtek oznámila, že její armáda v Sýrii bude dál působit. Francie je členem mezinárodní koalice, která proti IS v Sýrii dosud bojovala pod velením USA. V koalici je také Německo, které v pátek oznámilo, že bude nadále proti IS bojovat.
Obavy mezi spojenci v Asii a Tichomoří
V pátek večer pak republikánský senátor Lindsey Graham oznámil, že vyzve k okamžitému zahájení slyšení v Senátu o rozhodnutí Trumpa stáhnout americké vojáky ze Sýrie a chce, aby v Senátu vypovídal i Mattis. Graham, který byl v uplynulém roce často hlasitým podporovatelem Trumpa, se s ním v otázce stažení amerických vojsk ze Sýrie neshodl.
Mluvčí Kremlu oznámil, že Moskva potřebuje více informací k plánovanému americkému stažení ze Sýrie. Ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně podle agentury Interfax prohlásil, že jde o krok správným směrem.
Mattisova náhlá rezignace vzbudila obavy mezi spojenci v Asii a Tichomoří. Region, který zahrnuje pevné spojence USA - Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii - je místem významných ohnisek nestability. Obavy tam vyvolává především napjatá situace na Korejském poloostrově a militarizace Jihočínského moře.