Článek
„Drahý WSJ. Opravil jsem to za vás,“ napsal na sociální síti X Sabet k upravené fotce titulku. Na té přeškrtal kontroverzní označení a nahradil je slovy „Demokratická země víc než 30 let a důležitý spojenec NATO“.
Dear WSJ. I fixed it for you. pic.twitter.com/UXeHXHbBM2
— Bijan Sabet (@bijan) March 17, 2024
Na článek zareagovalo také sdružení dobrovolníků NAFO bojující s ruskou propagandou. To deníku poslalo otevřený dopis, ve kterém se ohradilo proti odvozování identity současné České republiky od její socialistické minulosti. „Jsme v popředí pomoci Ukrajině nejen tím, že u nás přebývá nejvyšší počet uprchlíků na obyvatele ze všech zemí, ale také jsme byli první zemí, která Kyjevu poslala bojové tanky,“ poukazuje dopis na významné úspěchy české podpory.
České snahy o získání munice pro Ukrajinu by pak měly být zobrazovány v tomto kontextu, a ne v rámci „zastaralých termínů, které nejsou neutrální, ale mají dlouhou a šovinistickou historii naznačování podřadnosti“. „Minulost studené války jsme nechali daleko za sebou a je načase, abyste udělali to samé,“ stojí výřečně v závěru dopisu.
Here’s the letter @IlvesToomas @Ian_Willoughby @nafoczsk & I sent to @wsj urging them to stop
— Benjamin Tallis 🇺🇦 (@bctallis) March 17, 2024
Using terms like ‘ex-Soviet, post-Soviet or former-Soviet’ (satellites) to describe countries like #Czechia, #Estonia, #Latvia or #Lithuania. pic.twitter.com/H0UTEWyarF
WSJ: Česko nakupuje munici pro Ukrajinu i od spojenců Ruska
Pod otevřený dopis se krom českých občanů podepsal třeba také i bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. Jak se totiž v dopise zmiňuje, snad nejčastěji jsou jako „postsovětské státy“ zmiňovány právě pobaltské republiky.
Příslušnost k sovětskému bloku byla podle WSJ přínosem
WSJ nakonec titulek na svých webových stránkách změnil a v pondělí článek vyšel na přední straně deníku s titulkem: „Česká republika hraje velkou roli v dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu“.
V článku deník Českou republiku označil za jednoho z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Zajistila prý asi 800 tisíc dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa a identifikovala dalších 700 tisíc kusů, které by bylo možné objednat s dodatečnými finančními prostředky. Ty se dosud povedlo zajistit pro první tranši 300 tisíc nábojů, přičemž zdaleka největší příspěvek nabídlo Německo.
Někdejší příslušnost země k bývalému sovětskému bloku se podle deníku ukázala být nečekaným přínosem. Díky ní totiž zdědilo Česko významný zbrojní průmysl se zákazníky po celém světě a dobré vztahy s mnoha zeměmi globálního Jihu, které mají velké zásoby zbraní ze sovětské éry a další jsou schopny vyrábět.