Americké letectvo vypsalo tendr na novou stíhačku, po více než 25 letech

Zveřejněná zpráva podle USAF „formálně zahajuje proces výběru“ NGAD, ale neuvedla žádné technické podrobnosti.

USAF zmínila pouze to, že vítěz by měl být vybrán v roce 2024. Soutěž se netýká „spolupracujících bojových letadel“, takzvaných loajálních wingmanů, tedy bezpilotních letadel doprovázejících bojové letouny.

Letectvo už požádalo Kongres o 1,9 miliardy dolarů (zhruba 42 miliard korun) na výzkum a vývoj projektů NGAD pro rok 2024. „Platforma NGAD je základním prvkem rodiny systémů pro získání nadvlády ve vzduchu, který představuje generační skok v technologii proti strojům F-22, které nahradí,“ uvedl tajemník pro letectvo Frank Kendall.

„NGAD bude mít větší letalitu i schopnosti přežít a vydržet (v boji), interoperovat a adaptovat se ve vzduchu ve vysoce nepřátelském prostředí. Nikdo to neumí lépe než americké letectvo, ale tuto schopnost ztratíme, pokud se teď neposuneme vpřed,“ dodal Kendall, když obhajoval význam projektu. Jeho parametry jasně ukazují, že stroje mají být schopné získat vzdušnou převahu i při střetu s ruskými nebo čínskými letouny.

Požadavky podle USAF „zahrnují poučení u aktuálních akvizičních programů a budou tlačit na otevřenou architekturu“. „Tento přístup umožní vládě během životního cyklu (stroje) zvýšit na maximum konkurenceschopnost, mít větší, odpovědnější průmyslovou základnu, která bude lépe reagovat, a drasticky snížit náklady na údržbu,“ uvedlo USAF. Otevřená architektura by měla umožnit rychle modernizovat počítačové a programové vybavení i integrovat nové zbraně.

Je to zřejmě reakce na vysoké náklady na provoz strojů páté generace F-35 a fakt, že kvůli výpadkům v dodavatelském řetězci vázla výroba F-16. USAF tak reaguje i na pomalou integraci nových zbraňových systémů pro nové stroje, což je obecně pomalý proces, který vede k tomu, že nové typy nejsou okamžitě víceúčelové a nemohou hned nahradit starší typy, které mohou využívat větší množství druhů a typů munice.

USAF už v roce 2020 uvedla, že do té doby zcela tajný prototyp NGAD překonal řadu rekordů. Není však jasné, kdo ho vyrábí. V USA jsou jen tři výrobci moderních vojenských letadel Lockheed Martin, Boeing a Northrop Grumman. Jen první dva však vyrábějí a vyvíjejí stíhačky. Lockheed Martin je jediným výrobcem amerických strojů páté generace, přičemž pokračuje výroba F-35. Boeing také vyvíjel stroj 5. generace, ale jeho X-32 s Lockheedem prohrál. Pokračuje však ve výrobě strojů F-15 a F-18.

Northrop Grumman připravuje pro americké letectvo nový bombardovací letoun B-21 Raider a je dodavatelem řady komponent a elektroniky pro F-35 a F/A-18E/F Super Hornet a EA-18G Growler.

Už loni USAF udělilo pět stejných kontraktů všem třem výrobcům a dvěma motorářským firmám General Electric and Pratt & Whitney na vývoj NGAD „pro technologické dokončení a snižování rizik při návrhu, analýze a testování prototypů motorů a integrace zbraňových systémů pro završení vývoje nové generace adaptivního pohonného systému“. Ty mají být určené právě do NGAD.

Protože kontrakt loni obdrželo všech pět firem, je jasné, že USAF chce kvůli udržení konkurenčního prostředí zachovat tři výrobce vyspělých bojových letadel a dvě motorářské firmy. Konkurence dává šanci, že v případě neúspěchu jednoho typu je tu k dispozici náhrada v podobě druhého.

Americké námořnictvo má podobný vlastní program vývoje bojového letounu šesté generace F/A-XX. Vyvíjí ho samostatně. Idea, že tři složky amerických ozbrojených sil, tedy námořní pěchota, námořnictvo a letectvo, budou využívat stejný typ, se ukázala jako nevýhodná. Vedlo to k řadě kompromisů a jednotlivé verze se od sebe příliš liší, takže úspory byly menší, než se čekalo.