Hlavní obsah

Americká sněmovna odhlasovala odchod z Iráku v roce 2008

WASHINGTON

Americká Sněmovna reprezentantů v pátek odhlasovala termín stažení vojsk USA z Iráku. Vojáci by měli odejít ke konci roku 2008. Zákon prošel o šest hlasů. O návrhu bude ještě hlasovat Senát. Prezident George W. Bush už dal najevo, že zákon bude vetovat.

Článek

Stanovení termínu pro stažení vojáků je součástí návrhu normy, jež uvolňuje více než 124 miliard dolarů dodatečných prostředků zejména na boj v Afghánistánu a Iráku. Zahrnutí data odchodu bojových sil do návrhu prosazovali výhradně demokraté. Pro předlohu se vyslovilo 218, proti 212 členů dolní komory amerického Kongresu.

Senát by měl o vlastní verzi tohoto zákona hlasovat patrně už začátkem příštího týdne. Poté budou obě komory muset sladit oba návrhy dohromady. Demokraté mají po listopadových parlamentních volbách kontrolu nad oběma komorami. Bílý dům už jim nicméně dopředu vzkázal, že normu hodlá odmítnout. "To, co zvažují, má nulovou šanci na to stát se zákonem. Je to špatná legislativa, prezident ji bude vetovat," uvedl mluvčí republikánského prezidenta George Bushe Tony Snow.

Sněmovna pro stažení, generál chce více vojáků

Od americko-britské invaze do Iráku uplynuly více než čtyři roky. Stabilita se ale nedostavuje. Válka stála Američany asi 360 miliard dolarů, což je asi 7,5 biliónu korun. Prezident George W. Bush nedávno prohlásil, že je to těžká válka, ale podle něj je možné ji vyhrát. Operace v Bagdádu, jak řekl, je teprve v počátcích.

Velitel amerických jednotek v Iráku generál David Petraeus v březnu 2007 požádal o vyslání dalších 2 500 až 3 000 vojáků do země. S odvoláním na nejmenovaný zdroj Pentagonu to napsal list The Boston Globe. Generál údajně žádá o leteckou jednotku. Posily, o jejichž nasazení v Iráku rozhodl začátkem roku prezident George Bush, by se tím rozšířily na téměř 30 000 lidí.

Britové, největší spojenci USA, se z Iráku pomalu stahují. Velká Británie např. 20. března předala tamním úřadům důležitou základnu v Basře.

Statistika obětí války v Iráku roste

Počty vojenských i civilních obětí války stále prudce rostou. Přibývá jich zejména mezi řadovými Iráčany a podle dostupných odhadů se pohybují v desítkách tisíc.

Vojáci:

USA - 3 457 (kromě zabitých evidují nejméně 24 tisíc zraněných), Británie - 134, Itálie - 32, Polsko - 19, Ukrajina - 18, Bulharsko - 13, Španělsko - 11, Dánsko - 6, Salvador - 5, Slovensko - 4, Litva - 3

Po dvou mrtvých vojácích registrují Austrálie, Estonsko, Nizozemsko, Rumunsko a Thajsko.

Po jednom přislušníkovi ozbrojených sil ztratily Fidži, Maďarsko a Kazachstán. Do celkových ztrát statistiky zahrnují také oběti z řad civilních zaměstnanců všech vyslaných kontingentů - tedy 647.

Civilisté:

Iráčané - 55 až 62 tisíc

Novináři - 93

Mediální týmy - 37

Humanitární a jiné skupiny - 82

V zemi i nadále pokračuje násilí, každý den umírají lidé.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám