Americká armáda testuje hejna malých inteligentních dronů, umějí spolu mluvit

Drony Perdix navíc neovládají na dálku přímo piloti a ani nejsou dopředu naprogramované. Jsou poloautonomní a využívají výsledků vývoje umělé inteligence, kdy si drony sdružené v hejnu mohou navzájem předávat informace a rychleji tak reagovat na aktuální podmínky v oblasti mise. To na dálku ovládané stroje nedokážou.

„Vzhledem k tomu, že boj je komplexní, nejsou drony Perdix předem naprogramované synchronizované (autonomní) jednotky, ale je to kolektivní organismus, který sdílí jeden mozek pro rozhodování a adaptování se. Stejně jako jiná hejna v přírodě,“ řekl v pondělí ředitel odboru pro strategické schopnosti na ministerstvu obrany William Roper. „Protože každý Perdix komunikuje a kolaboruje se všemi dalšími Perdixy, nemá hejno vedoucího a může se adaptovat,“ dodal.

Roper sdělil, že se první testy s velkým hejnem ve vzduchu uskutečnily v říjnu. Z videa je patrné, že k testům byly použity dvoumístné hornety z testovací letky VX-30 Bloodhound, uvedl web Aviationist. Drony Perdix byly vypuštěny za letu ze tří hornetů, které je nesly na v každý ve dvou kontejnerech na závěsnících pod křídly.

Samotný dron Perdix, který vyvinuli studenti na Massachusettském technologickém institutu, je velmi malý. Na délku měří 17 centimetrů a rozpětí má 30 cm. Pohání ho tlačná vrtule o průměru šest cm. Stávající verze má zatím velmi malou výdrž cca dvaceti minut, ta by se však měla prodloužit.

První testy armáda zahájila v roce 2013. První hejno dronů Perdix bylo vypuštěno už v září 2014 ze stíhačky F-16 USAF startující z kalifornské základny Edwards AFB. Perdixy se hodně využívaly o rok později při cvičení Northern Edge na Aljašce, kdy vykonaly 90 misí. V hejnu přitom bylo až dvacet dronů.

Možnosti nasazení hejn dronů se teprve zkoumají. Hodí se ale do oblastí, kde panují velká rizika, protože ani zničení několika dronů nezabrání získání informací z průzkumu.

Mohou nejen pronikat radarovým deštníkem, aniž by byly detekovány, kdy se hejno rozptýlí. Lze je ale použít i ke zmatení radarů nepřítele, kdy několik hejn může vyvolat dojem, že hrozí více útoků z více míst, na které není nepřátelská protivzdušná obrana schopna reagovat, uvedl hlavní výzkumník letectva Gregory Zacharias pro web Scout Warrior.

Americké letectvo nyní tlačí na větší propojení pilotovaných strojů s bezpilotními, což jsou schopnosti vyžadované u nových strojů F-35. Stávající ministr obrany Ashton Carter se velmi snaží prosazovat ultramoderní zbraně, protože jde o bývalého fyzika, jenž dříve působil na Harvardu.

Vývoj podobných zbraní ale provádí i Čína, která na konci loňského roku zveřejnila záběry hejna dronů. Ta ale byla větší, napsala BBC. Čína je v současné době jedním z největších světových výrobců dronů pro obyčejné zákazníky.

Zajímavé je to, že o možnosti využití hejn robotů psal i polský spisovatel sci-fi Stanislaw Lem. Spekuloval o evoluci inteligentních strojů.