Američané s Ukrajinci jednali o surovinách celou noc

Neshody ohledně dohody o surovinách byly jedním ze stěžejních důvodů krize v americko-ukrajinských vztazích. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl původní nabídku předloženou americkým ministrem financí Scottem Bessentem, která by dala USA 50 procent všech příjmů z těžebních projektů, což Trumpa rozzuřilo, uvedl Axios.

Zelenskyj měl podle webu obavy z některých ustanovení dohody a skutečnosti, že by neměla znamenat žádné posílení bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Americká strana se ale vrátila s „vylepšenou“ nabídkou a během nočních jednání provedla další úpravy s cílem „napravit“ vztahy mezi oběma zeměmi. Zelenskyj pak vyjádřil naději na „silnou dohodu“ se Spojenými státy.

Podle zdroje webu Axios je nyní rozhodnutí na ukrajinském prezidentovi: pokud vylepšenou nabídku odmítne, americko-ukrajinská krize se prohloubí.

Americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg v pátek ráno na síti X napsal, že strávil „dlouhý a intenzivní den s nejvyšším vedením Ukrajiny“ včetně „rozsáhlých a pozitivních diskusí“ se Zelenským.

Kellogg se také zmínil o Zelenském jako o „bojovném a odvážném vůdci národa ve válce“ – což je nápadně odlišná charakteristika, než vyslovil Trump, který Zelenského označil za neoblíbeného „diktátora“.

Ukrajina disponuje zásobami dvaceti klíčových minerálů a kovů, přičemž se odhaduje, že hodnota jejích ložisek nerostných surovin dosahuje dvanácti bilionů dolarů. Pokud by se do této částky zahrnuly i další přírodní zdroje jako uhlí a zemní plyn, celková hodnota by vzrostla na přibližně 26 bilionů dolarů.

Jednou ze strategických surovin je lithium, klíčová surovina pro výrobu baterií. Ačkoli země tuto surovinu netěží, má potenciál stát se jedním z největších dodavatelů lithia pro Evropskou unii. Podle odhadů tvoří ukrajinské zásoby téměř třetinu prozkoumaných ložisek lithia v Evropě a přibližně tři procenta světových zdrojů.

Další významnou surovinou pro výrobu baterií je grafit. Ukrajina se řadí mezi pět zemí s největšími zásobami grafitu na světě, přičemž odhadované množství tvoří pětinu světových zásob. Kromě výroby baterií má grafit také využití při výstavbě jaderných elektráren. Pro ně je klíčovou surovinou uran – a jeho největšími zásobami v Evropě disponuje rovněž Ukrajina.

Ukrajina má také největší zásoby titanu v Evropě, přičemž produkuje sedm procent světové nabídky, i když využívá pouze zhruba třetinu svých ložisek. Na ukrajinském území se dále nachází poměrně vzácný kov berylium, který vzniká, když jsou atomová jádra zasažena kosmickými paprsky.

Kromě toho Ukrajina vlastní zásoby vzácných zemin, jako jsou cer, ytrium, lanthan a neodym. Odborníci se domnívají, že Ukrajina má největší dostupné zásoby těchto prvků v Evropě, přesné údaje však nejsou k dispozici, jelikož ložiska teprve čekají na rozpracování. V zemi se nachází také jedno z největších ložisek neželezných kovů v Evropě. Mezi tyto kovy se řadí měď, olovo, zinek či stříbro.

Hlavním problémem využití je však ruská okupace rozsáhlých území Ukrajiny, která jsou bohatá na vzácné suroviny. Podle Americké obchodní komory Rusko nyní kontroluje oblasti, v nichž se nachází 42 procent vzácných kovů, třetina vzácných zemin, 63 procent zásob uhlí, jedenáct procent ropy a pětina zemního plynu.