Američané pokřtili největší vojenskou loď planety

Po 40 letech je první letadlovou lodí zcela nové třídy a svými rozměry představuje největší vojenské plavidlo světa.

„Splnil jsi slib. Uzdravil jsi zemi. Dal jsi jí prezidenta, který byl majákem poctivosti u kormidla,“ řekla Susan Ford Balesová, dcera prezidenta, který v srpnu 1974 nahradil v Bílém domě Richarda Nixona, jehož smetl skandál Watergate.

Mezi řečníky byli i dva muži, kteří se ve Fordově administrativě vystřídali na postech šéfa jeho kanceláře a ministra obrany: pozdější viceprezident Richard Cheney a Donald Rumsfeld, který vedení Pentagonu později převzal i v Bushově vládě.

„Je to technologický zázrak,“ řekl šéf štábu námořnictva admirál Jonathan Greenert o lodi opět s jaderným pohonem a registračním označením CVN-78, která po opuštění suchého doku odpluje do jiného k montáži vnitřních systémů a výzbroje. Do služby má být uvedena až v roce 2016.

Do té doby – a po loňském vyřazení lodi Enterprise, která byla ještě delší,  – musí námořnictvo vystačit s deseti letadlovými loděmi, ačkoli zákon ukládá, aby jich bylo v provozu jedenáct.

S letadlovou lodí G. Ford končí výroba plavidel třídy Nimitz, tedy existující flotily z let 1975 až 2009, která se však při 50leté životnosti lodí bude plavit ještě dlouho. CVN-78 přichází s převratnými novinkami počínaje elektromagnetickými katapulty pro startující letouny.

Umožní o čtvrtinu více letů stíhaček a vrtulníků a nově i bezpilotních letounů, vyprodukuje více elektrické energie a čerstvé vody a uspoří 700 členů posádky, kterou typicky tvoří asi 3200 námořníků (bez pilotů a posádek strojů).

Stavbu zbrusu nové CVN-78 však provázejí problémy. Je „dítětem“ finanční krize s průvodními neduhy.

Objednána byla vládou 10. září 2008 a projektanti jí do vínku vepsali, že početní redukce posádky přinese během 50 let úsporu čtyř miliard dolarů (80,8 miliardy korun).

Jenže výroba se enormně prodražila, což z vyhlídky úspor ukrojilo dvě miliardy, a plavidlo podle dostupných zpráv vyšlo nakonec na 12,8 miliardy dolarů (258,5 mld. Kč). V době, kdy krize vyústila do razantních škrtů i v obranném rozpočtu, to je špatná zpráva.

Odtud podle médií pramení zpoždění termínu, kdy loď Gerald Ford vypluje na svou první misi. Kontrolní úřad Kongresu (GAO) v září navíc konstatoval, že námořnictvo i výrobce musí stále překonávat značné technologické a konstrukční výzvy.

„Dokonce poté, co bude loď uvedena do služby, bude řada jejích klíčových systémů nadále čelit problémům se spolehlivostí, které patrně zvýší náklady a omezí účinnost lodi při nasazení,“ soudí zpráva GAO. Ve výhledu jsou další dvě lodě této třídy: John F. Kennedy a nová Enterprise.