Článek
Kvůli problémům už bylo přeloženo zařazení stroje do operační služby ze začátku března na srpen až prosinec, i když v únoru už byly provedeny testy shozu bomb.
Jednou z hlavních potíží je stabilita radaru AN/APG-81AESA, který za letu „zamrzne” a pilot ho musí vypnout a znovu zapnout.
„Došlo k tomu, že (piloti) dostávají informaci, že radar slábne nebo selhává, což nás nutí ho restartovat,“ řekl generálmajor amerického letectva USAF Jeffrey Harrigian magazínu IHS Jane's, který se zabývá informacemi o bojové technice.
„Výrobce Lockheed Martin zjistil příčinu problému. Nyní probíhá proces ověřování řešení,“ dodal Harrigian. Softwarová záplata by měla být USAF dodána na konci března.
Obavy Australanů
Otázkou ale je, jestli se úprava neprojeví na snížení výkonu radaru, na což upozornil Keith Joiner, který je odpovědný za ověřování funkčnosti stroje pro australské letectvo.
Austrálie by podle něj měla zvážit, zda by se neměla zastavit nebo alespoň odložit objednávka dalších strojů F-35. „Některé systémy jako řízení radaru jsou zásadně horší než u předchozích verzí, což není dobré znamení,“ prohlásil Joiner.
Australský F-35 při doplňování paliva za letu nad Kalifornií
„Nový software je součástí verze Blok 4, ta ale nebude k dispozici do roku 2020. Takže mezi lety 2013 a 2020 by nám nezbývalo, než opravovat chyby v původním softwaru,” dodal.
Výhrady se ale v Austrálii objevují i vůči relativně nízké rychlosti, maximální nedosahuje ani 2000 km za hodinu. Problematická je i omezená obratnost stroje, protože zatím byla z bezpečnostních důvodů omezena letová obálka. Nejsou proto možné prudké obraty. Přetížení tak nemůže dosahovat plánovaných 9G u verze A, ale jen necelé poloviny (další verze pak dovolují přetížení jen 7,5G).
Joiner také podle listu The Guardian naznačil další problém stroje, který je nabit elektronikou a vše je na něm řízeno softwarem. Tím je nejen riziko selhání softwaru, ale také možnost jeho hacknutí, což je v budoucím kybernetickém konfliktu zcela vážné riziko.
„Jediný systém, který má zajištěnou kybernetickou bezpečnost a u něhož byla testována odolnost i na vniknutí, je software pro logistiku, tedy na objednávání náhradní dílů. A ani to moc dobře nefunguje,“ upozorňuje Joiner.
Potíže s katapultáží lehkých pilotů
Nadále se nepodařilo vyřešit největší loňský problém, který se týkal vystřelovacích sedadel, tedy velmi důležité součásti letadla, jež umožní v případě potřeby pilotovi stroj opustit.
Ukázalo se, že pilotům s menší hmotností hrozí při katapultáži nebezpečí zranění krku, uvedl v lednu web Air Force Times. Neakceptovatelné riziko představuje podle USAF katapultáž pro pilota s hmotností pod 61 kg, což může představovat problém při dodávkách do Jižní Koreje a Japonska. Ohroženi jsou ale i piloti s hmotností pod 75 kg.
Lockheed Martin a výrobce vystřelovacích sedaček Martin-Baker proto vyvíjejí novou lehčí helmu, aby byl krk méně zatěžován. Bude instalována speciální opěrka hlavy a implementuje se navíc tlačítko katapultáže pro lehčí piloty, které zajistí, že se u nich později otevře padák.
Americký námořní F-35C odhazuje naváděnou bombu.
Stroje měly už dříve řadu problémů, v roce 2014 byly na čas uzemněny, když se jedna F-35A vzňala po destrukci lopatek motoru. Nemohly se proto ani účastnit vystoupení na leteckém dni slavnosti pojmenování nové britské letadlové lodě HMS Queen Elizabeth.
Další potíží bylo rychlé opotřebovávání vektorovatelné trysky motoru, pneumatik i baterie. Vážný problém představovala i náchylnost na vznik požáru paliva i hydraulických kapalin po případném zásahu. Stroj je také citlivý na zásah bleskem, což může souviset opět s elektronikou.
Nárůst ceny
Kvůli všem potížím se neustále zpožďuje zavedení do služby a roste cena letounu. Jeden stroj nyní vychází na 160 miliónů dolarů, což je skoro dvojnásobek toho, co původně Lockheed Martin sliboval.
Cena je tak vyšší než u F-22 Raptor, kde nakonec činila 142 miliónů za kus. Raptory se přitom přestaly vyrábět právě kvůli vysoké ceně, neboť F-35 měla vyjít na necelých 100 miliónů dolarů.