Američané jsou znepokojeni, Čína buduje obří přístav v Peru

Přístav vzniká 80 kilometrů od Limy. Jeho budování přijde na 3,5 miliardy dolarů, na což Peruáncům půjčily čínské banky. Majoritu má v budovaném přístavu čínské rejdařství Cosco.

List The Wall Street Journal upozornil, že to bude první přístav, který umožňuje přijímat ty největší nákladní lodě na pacifickém pobřeží Jižní Ameriky. Půjde tak přepravovat měď a další suroviny z Peru, Chile nebo Brazílie přímo do Číny.

Protože se nebudou muset překládat v mexickém Manzanillu nebo v severoamerických pacifických přístavech, zkrátí se doprava o deset dní. Současně tudy bude moci proudit do Jižní Ameriky levné čínské zboží i čínské elektromobily.

„To dále usnadní Číňanům vyvážet zdroje z oblasti, což by mohlo být znepokojivé,“ uvedla k budování přístavu už v květnu náčelnice amerického Jižního velitelství Laura Richardsonová.

Bývalí američtí představitelé varovali, že soustředění USA na Ukrajinu a Blízký východ vytvořilo diplomatické prázdno v Jižní Americe, čehož využívá Čína.

Varoval před tím bývalý americký diplomat Eric Farnsworth: „Není to jen obchodní záležitost, ale strategické téma.“

Cosco tvrdí, že přístav je ryze komerčním projektem, který má posílit obchod a podpořit rozvoj. „Nic se za ním neskrývá,“ řekl zástupce generálního manažera Cosco v Peru Gonzalo Rios.

Aktuální větší zájem USA o dění v Peru může souviset s tím, že by se Peru mohlo účastnit listopadového asijsko-pacifického summitu.

Čínský prezident Si Ťin-pching by také měl letos dorazit do Chancaye na slavnostní otevření přístavu. Byla by to jeho první cesta do Jižní Ameriky od koronavirové epidemie.

„Američané zaspali a až teď se probouzejí,“ dodal bývalý americký diplomat v Peru John Youle, který se v Peru věnuje obchodu.

Čínské společnosti kontrolují nebo provozují asi sto přístavů v cizině.

Na projekty v cizině dala Čína mezi lety 2000 až 2021 podle výzkumné laboratoře AidData na virginské univerzitě William & Mary skoro 30 miliard, a to na stavby ve 46 zemích. Některé vznikají v rámci plánu na Novou hedvábnou stezku.

Velikost přístavu v Peru vzbuzuje obavy i kvůli tomu, že čínské námořnictvo už počtem lodí překonalo to americké a dokončuje svou třetí velkou oceánskou letadlovou loď.

Po světě také buduje síť přístavů, jeden už vybudovala v Džibutsku, podepsala dohody o dalších s Kambodžou, Rovníkovou Guineou, Namibií, Vanuatu a Šalamounovými ostrovy, s nimiž už má bezpečnostní dohody.

Analytická společnost RAND Corporation uvedla podle serveru Defense One, že zatím tato síť přístavů a budované loďstvo nepředstavují hrozbu pro USA.

Číňané nemají s jednotlivými zeměmi smlouvy o vojenské spolupráci, využívají především tlaku přes úvěry. Číňané nemají jednotné velitelství, operace v každé oblasti spadají pod jiné. Místy také budování komplikuje nedostatek místních zdrojů.

Podle analýzy RAND nebudou čínské základny představovat riziko minimálně do roku 2030. Důvodem také je, že se Čína nyní prioritně soustředí na moře u Číny a ostrovy v nich.

„Čínské zákony vyžadují, aby čínské společnosti přispívaly k národní bezpečnosti, což by mohlo znamenat i preferenční vjezdy pro lodě čínského námořnictva nebo sdílení cenných informací,“ upozornil Isaac Kardon z Carnegieho nadace pro podporu mezinárodního míru.

Peru se snaží uklidnit USA. Země uvedla, že příjezd zahraniční armády musí schvalovat vláda. U zahraničního provozovatele přístavu však nic takového třeba není.

Peruánský ministr zahraničí Javier González-Olaechea ale řekl, že pokud jsou USA znepokojeny rostoucí čínskou přítomností v Peru, měly by v zemi zvýšit investice.

„Každý je vítán. Spojené státy jsou přítomny skoro všude na světě s mnoha iniciativami, ale už ne tolik v Latinské Americe. Je to náš velmi důležitý přítel, který s námi tráví málo času,“ uvedl ministr.