Článek
Oficiální rozhodnutí týkající se návratu amerických vojáků z Afghánistánu domů zatím nepadlo, Pentagon má podle CNN chystat pro prezidenta detaily plánu. Proti tomuto kroku ostře vystupují někteří Trumpovi poradci.
USA a jejich spojenci z NATO formálně ukončili bojovou misi v roce 2014. Hlavním posláním nynějších 14 tisíc příslušníků americké armády je vést a podporovat afghánské síly v boji proti Tálibánu. Vládu islámských radikálů svrhla Američany vedená invaze v roce 2001, kterou Spojené státy podnikly v odvetě za teroristické útoky v USA. V Afghánistánu ale působí také americké speciální jednotky, které bojují po boku afghánských vojáků proti Tálibánu a dalším radikálům.
Úřad afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního ve své první reakci uvedl, že stažení „několika tisíc zahraničních vojáků nebude mít dopad na bezpečnostní situaci v zemi, nad kterou má afghánská armáda již čtyři a půl roku kontrolu”.
Tálibán rozšiřuje svůj vliv
Kritici stahování ale upozorňují, že Tálibán v posledních letech dále rozšířil svůj vliv v zemi a ovládá stále větší území. Afghánská vláda v současnosti kontroluje pouze 56 procent území Afghánistánu, zatímco v roce 2015 to bylo 72 procent. Zbylé území má ve svých rukou Tálibán nebo o ně s vládními vojsky bojuje.
Podle kritiků by snížení stavu amerických vojáků na polovinu vážně ohrozilo akceschopnost celé mise. V rámci mise NATO v Afghánistánu pomáhají i Češi. Česká armáda má v současné době v zemi kolem 350 vojáků, kteří působí na několika místech. Největší jednotky jsou v Kábulu a na letecké základně Bagrám v provincii Parván.