Článek
„Spojené státy napadeny“, „Je to válka“, Nejčernější den Ameriky“, „Náš národ spatřil zlo“, „Bastardi!“ – takové titulky dominovaly největším americkým deníkům 12. září 2001, den po nejhorším teroristickém útoku moderní americké historie.
Vše se přitom událo jen během několika hodin.
| 7:59 Vzlétá z bostonského letiště let 11 společnosti American Airlines. Má namířeno do Los Angeles. Na palubě je jedenáct členů posádky a 81 pasažérů. Pět z nich jsou bojovníci teroristické organizace al-Káida. |
| 8:14 Nad státem Massachusetts se kokpitu zmocňují teroristé a odchýlí letadlo ze své trasy. |
| 8:15 Z bostonského letiště startuje letadlo United Airlines s číslem 175, posádka čítá devět lidí, cestujících je 56. Pět z nich je opět příslušníky al-Káidy. |
| 8:19 Dvacet minut do prvního letu upozorňuje posádka pozemní personál, že se letounu zmocnili únosci, jeden z cestujících je pobodán. O únosu se obratem dovídá FBI. |
| 8:20 Z Washingtonu vzlétá let American Airlines č. 77, na palubě je šest členů posádky, 53 pasažérů a pět teroristů. |
| 8:37 Řídící věž v Bostonu vydává varování armádě ohledně uneseného letadla, ta okamžitě zahajuje sledování letu 11. |
| 8:42 Po zpoždění na letišti vzlétá z Newarku letadlo se sedmi členy osádky, 33 pasažéry a čtyřmi teroristy. |
| 8:46 První letadlo naráží do severní věže takzvaných „dvojčat“, tedy Světového obchodního centra v New Yorku. Čtyři minuty nato se o události dovídá prezident Bush, který je zrovna na návštěvě základní školy na Floridě. |
| 9:02 Začíná evakuace severní věže. |
| 9:03 Let 175 naráží do jižní věže. |
| 9:05 „Druhé letadlo zasáhlo druhou věž. Útočí se na Ameriku,” zašeptal šéf štábu Bílému domu prezidentu Bushovi, který měl dětem zrovna přečíst pohádku. |
| 9:37 Naráží třetí letadlo do západní zdi Pentagonu, kde sídlí ministerstvo obrany USA. |
| 9:42 Dostávají poprvé v historii USA všechny lety na území Spojených států příkaz přistát. Řada výrazných pamětihodností včetně Bílého domu a Kapitolu je evakuována. |
| 10:07 Poté, co se dovídají pasažéři čtvrtého letu o útocích v New Yorku a Washingtonu, pokouší se přemoci únosce přímo v kokpitu. Teroristé letadlo namíří k zemi, letadlo se zřítí v poli u města Shanksville v Pensylvánii, tedy asi 20 minut od Washingtonu. |
| 10:20 Viceprezident Dick Cheney povoluje sestřelit jakékoli další letadlo, u kterého by hrozilo, že je prostředkem sebevražedného útoku. |
Světové obchodní centrum jako symbol hospodářství, Pentagon jako symbol armády a nebýt odvážných cestujících na čtvrtém letu, posledním terčem by zřejmě byla obrazně řečeno americká demokracie – Kapitol, nebo Bílý dům.
Počet obětí a následky
Obě věže dvojčat se zřítily a poškodily okolní budovy. Ulice newyorského ostrovu Manhattan byly evakuovány, stovky záchranářů pátraly po přeživších.
V šest hodin večer oslovuje prezident Bush spoluobčany. Útoky označuje za „akty zla a ohavné činy teroru“ a vyhlašuje „válku proti terorismu“.
Titulní stránky předních amerických deníků 12. září 2001.
Při útocích zemřelo 2 977 lidí, dalších zhruba šest tisíc utrpělo zranění. Asi dvě stovky lidí ukončilo svůj život zoufalým skokem z věží zachvácených plameny.
Nešlo pouze o útok na Ameriku, civilní oběti pocházely celkem z 90 zemí.
V souvislosti s uvolněním nebezpečných látek a zplodin ze zřícených věží byl mezi obyvateli okolních ulic zaznamenán nárůst respiračních a kardiovaskulárních problémů. Řada lidí zasahujících při útocích zemřela v důsledku nadýchání se jedovatých zplodin. Dodnes trpí tisíce lidí posttraumatickou stresovou poruchou.
Motivace útočníků
Ještě tentýž den večer sdělil tehdejší ředitel zpravodajců CIA George Tenet prezidentu Bushovi, že teroristické útoky zosnovala salafistická pan-islamistická militantní organizace al-Káida.
Nenávidí naše svobody: svobodu vyznání, svobodu slova, svobodu volit, shromažďovat se a nesouhlasit s ostatními.
Bush opakovaně říkal, že teroristé Ameriku napadli proto, že nenávidí způsob, jakým zde lidé žijí. „Nenávidí naše svobody: svobodu vyznání, svobodu slova, svobodu volit, shromažďovat se a nesouhlasit s ostatními,“ řekl Bush v projevu Kongresu.
Analytici se dodnes dohadují, do jaké míry jeho slova odrážela realitu a co všechno vedlo al-Káidu k spáchání tak velkého teroristického útoku. Už v devadesátých letech vyzval Usáma bin Ládin k vraždění Američanů. Motivací byla celá řada.
Druhá věc, ke které vás vyzýváme, je, abyste přestali s útlaky, se lžemi, nemravností a zhýralostí, které se mezi vámi rozšířily. Vyzýváme vás, abyste byli lidem mravů, zásad, cti a čistoty, abyste odmítli nemravné činy jako je smilstvo, homosexualita, omamné látky, hazardní hry a obchodování s úroky.
Některé lze dohledat v „Dopise Americe“, který měl bin Ládin sepsat v listopadu 2002. V něm tvrdí, že útoky naplánoval jako reakci na americkou zahraniční politiku. Ve výčtu se zmiňuje o podpoře expanze Izraele, podpoře Indie při represích proti muslimům v Kašmíru, nebo o přítomnosti amerických vojsk v Saudské Arábii.
Devatenáct let od 11. září a nepřítel Západu stále není poražen
V další části nicméně dává za pravdu, byť po svém, Bushově interpretaci.
„Druhá věc, ke které vás vyzýváme, je, abyste přestali s útlaky, se lžemi, nemravností a zhýralostí, které se mezi vámi rozšířily. Vyzýváme vás, abyste byli lidem mravů, zásad, cti a čistoty, abyste odmítli nemravné činy jako je smilstvo, homosexualita, omamné látky, hazardní hry a obchodování s úroky,“ stojí v bin Ládinově dopise.
Americké tajné služby o jeho smýšlení věděly, všechny tyto důvody sepsal už v roce 1996 v „Džihádistické deklaraci“. V ní vyzýval své „muslimské bratry“, aby se postavili společnému nepříteli: Izraelcům a Američanům.
„Jako vhodný příklad muslimů na celém světě sloužili Palestinci, které bin Ládin vykresloval jako kolektivní oběti cizí okupace a útlaku,“ píše ve své analýze pro časopise Foreign Policy expertka Nelly Lahoudová.
Podle ní bylo 11. září možností, jak narušit mýtus nedotknutelné Ameriky, podkopat tehdejší světový řád a vzkřísit historickou ummu – celosvětové společenství muslimů.
Dvojčata odpálili sami Američané aneb Nejrozšířenější konspirace o 11. září
Bin Ládin a jemu podobní nesnášeli globalizaci, vnímali ji jako hrozbu pro jejich dogmatický výklad islámu, vysvětluje americký historik Bernard Lewis. Nechtěli importy ze Západu, modernizaci, liberalizaci, nic podobného.
Bezprecedentní útok, ale také několik pochybení
Spojené státy byly takto rozsáhlým útokem zaskočeny, z toho důvodu se může z dnešního pohledu zdát, že reakce čelných představitelů a úřadů byla pomalá.
Vyšetřování odhalilo několik pochybení tajných služeb, které mohly alespoň částečně předejít ztrátám na životech, kdyby spolu navzájem lépe spolupracovaly.
Ústřední zpravodajská služba (CIA) nepředala Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI) informace o příjezdu dvou z radikálů do USA.
Architekta 11. září málem zatkla FBI už před útokem. K soudu s ním ale stále nedošlo
Někdejší federální agent Frank Pellegrino dnes zase vzpomíná, jak se mu v polovině devadesátých let podařilo v Kataru vystopovat Chálida Šajcha Muhammada – muže, který byl po teroristických útocích podle Zprávy vyšetřovací komise o 11. září označen za hlavního zosnovatele teroristických útoků.
New York bezprostředně po útoku
Muhammad se dostal do hledáčku tajných služeb už v roce 1993, kdy poslal finanční prostředky teroristům zodpovědným za bombový útok na Světové obchodní centrum.
Pellegrino si uvědomil rozsah Muhammadových amibicí pár let nato, když se ukázalo, že je napojen na spiknutí, jehož cílem bylo vyhodit do povětří několik mezinárodních letadel nad Pacifikem. Tehdejší agent ho chtěl v Kataru zatknout, tamní američtí diplomaté ale nechtěli vytvářet problémy.
Amnerická věznice Guantanámo na Kubě
Uvězněn byl až v roce 2006 a na soud čeká v Guantanámu dodnes. Je člověkem nejčastěji podrobeným waterboardingu, takzvanému „kontrolovanému topení“ (183×).
Kromě možných pochybení tajných služeb se pochopitelně začalo mluvit o tom, zda jsou kontroly na amerických vnitrostátních linkách dostatečné. Prezident Bush jen pár měsíců po útocích nechal zřídit Úřad pro bezpečnost v dopravě (TSA), jehož účelem je hlídat letecký provoz.
Zákon vyžadoval přísnější kontroly všech odbavených zavazadel, zesílily se dveře od kokpitu, na komerčních letech začalo létat více federálních strážníků v utajení.
Cestování nejen v Americe už po 11. září nebylo stejné.
Invaze do Afghánistánu
Bezprostředně po útocích vyzval prezident Bush Afghánistán, aby mu vydal Usámu bin Ládina. Byť ani jeden z teroristů nepocházel z Afghánistánu, americká administrativa byla přesvědčena, že tamní režim pod taktovkou islamistů z Tálibánu bin Ládinovi a al-Káidě poskytuje zázemí.
Bush po 11. září zvažoval jaderný úder na Usámu
„Tyto požadavky nejsou předmětem vyjednávání. Tálibán musí jednat okamžitě. Vydají teroristy, nebo budou sdílet jejich osud,“ řekl tehdy Bush.
Ultimátum však nebylo vyslyšeno, a tak 7. října Američané zaútočili. Nejdříve letecky, následovala pozemní ofenzíva.
Teroristé z al-Káidy invazi do Afghánistánu zřejmě očekávali, protože 9. září 2001 (tedy dva dny před teroristickými útoky) spáchali atentát na vůdce proti-tálibánské aliance Ahmada Šáh Masúda, takzvaného Lva z Pandžšíru. Bezpečnostní experti se domnívají, že likvidací Masúda si Usáma bin Ládin chtěl zajistit ochranu Tálibánu pro následující roky.
Válka v Afghánistánu trvala dvacet let, alianční vojska se definitivně stáhla letos v srpnu. Tálibán, který chtěla zničit, je zpět u moci a afghánský odboj proti němu nevede nikdo jiný než syn zmíněného Lva z Pandšíru, Ahmad Masúd.