Článek
Výzkum kosti nalezené v chorvatské jeskyni Vindija expertům umožnil identifikovat víc než milión z asi 3,3 miliónu stavebních bloků DNA neandrtálců. "Data budou sloužit jako stroje času DNA," uvedl Edward Rubin, spoluautor studie otištěné v časopisech Nature a Science. Celý genom by prý mohl být rozluštěn do dvou let.
Experti odhadují, že lidé současného typu a neandrtálci se oddělili od společného předka před nejméně 370 000 lety, možná dokonce až před půl miliónem let. Přesto mají 99,95 procenta DNA společných; pro srovnání lidé se šimpanzi mají shodných asi 98 procent genů. Neandrtálci i lidé současného typu jsou potomky Homo erectus, který opustil Afriku a rozšířil se po světě před zhruba 1,5 milionu letu.
Naším předchůdcem člověk cromagnonský
Neandrtálci žili v Evropě a na Blízkém východě až do doby před 30 000 lety. O 10 000 roků dříve zahájil druhou vlnu migrace z Afriky takzvaný člověk cromagnonský, předchůdce současných lidí. Otázkou však je, nakolik se tyto dva druhy navzájem ovlivňovaly. Rubinovy genetické analýzy ukazují, že spolu tyto dva druhy měly jen malý sexuální kontakt. "Nevidíme žádné důkazy křížení před 30 000 lety v Evropě. Nevylučujeme to, ale nevidíme žádné důkazy," řekl Rubin.
Britská zpravodajská stanice BBC na svých webových stránkách uvedla, že studium genomu neandrtálců by mělo přispět k objasnění genetických změn, které vedly k vývoji našeho druhu poté, co se evoluce neandrtálců a moderních lidí rozdělila. Může rovněž odhalit barvu vlasů, očí a kůže neandrtálců, zda byli schopni moderní řeči, vrhnout světlo na aspekty jejich mozkové funkce a rozhodnout, zda přispěli do genetické výbavy moderního člověka.