Článek
Podle různých zdrojů byly na hotel vypálena jedna až tři střely. Jedna z nich zasáhla pokoj ve 14. patře hotelu. Ta však podle informací obyvatel hotelu nevybuchla, explodovala pouze jiná nedaleko hotelu. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti, celý hotel však byl evakuován, protože budova byla mírně poškozena, a jeho okolí uzavřeno.
Hotel stojí v přísně střežené oblasti nedaleko Kongresového střediska, kde je také tiskový úřad amerických jednotek. Toto středisko bylo terčem granátového útoku již v červenci.
Američané zabíjeli u Fallúdži
Americká armáda také potvrdila, že v pátek večer v 10:30 místního času při přestřelce u města Fallúdža byli zabiti dva Iráčané a čtyři byli zraněni. Podle mluvčího americké armády irácké vozidlo nezastavilo na americkém kontrolním stanovišti ve Fallúdži. Američtí vojáci na ně vystřelili a zabili dva pasažéry.
Nemocniční zdroje však tvrdí, že byli zabiti čtyři iráčtí civilisté, z toho dvě ženy. Američané prý na ně zahájili palbu, když auto vjíždělo do města ležícího asi 50 kilometrů od Bagdádu.
Zpravodaj agentury AFP, který nemocnici navštívil, tvrdí, že bylo zraněno také osm dalších osob, z toho čtyři vážně. Místní televize i obyvatelé města uvádějí, že zabiti byli čtyři lidé a zraněni nejméně tři další, včetně jednoho dítěte.
Národní garda zamíří do Iráku
V pátek bylo uvedeno, že dvě jednotky americké Národní gardy, které by měly být nasazeny v Iráku, budou v příštím měsíci mobilizovány. Mobilizace na 18 měsíců, která by se týkala 10 000 mužů, je dalším krokem před vysláním jednotek do Iráku, kde by strávily rok. Americká národní garda představuje armádní zálohu.
Powell: Moc Iráčanům nejdříve za rok
Americký ministr zahraničí Colin Powell v noci na sobotu v Radě bezpečnosti OSN poprvé nadhodil přibližný časový plán předání moci v Iráku místní vládě. Mělo by to trvat více než rok. Zároveň však zdůraznil, že nejde o žádný striktní časový limit.
Powell uvedl, že do šesti měsíců by irácká vládní rada měla vypracovat novou ústavu a zhruba za dalších šest měsíců připravit všeobecné volby, po nichž by mohlo dojít k postupnému předávání moci.
Návrh je považován za snahu vyhovět výzvám Francie, Německa, Ruska a dalších členů Rady bezpečnosti ke stanovení časového plánu převádění moci v Iráku na místní orgány. Zatímco Francie a Německo volají po co nejrychlejším transferu moci a jejich zástupci v OSN odmítli okamžitě americký návrh komentovat, Británie a Španělsko jej již označily za pozitivní krok.
Spojené státy se snaží prosadit v RB OSN novou rezoluci k situaci v Iráku, v níž jsou ostatní země vyzývány k poskytnutí finanční i vojenské pomoci při stabilizaci v zemi. Většina zemí však zatím reaguje velmi zdrženlivě a poukazuje na potřebu přesnější a co nejkratší časové perspektivy převodu moci.
Prezident USA George Bush ve svém projevu ve Valném shromáždění OSN v úterý zdůraznil, že proces předávání moci v Iráku nesmí být uspěchán a že spojenci zůstanou v zemi tak dlouho, jak bude nutné pro vytvoření reprezentativní demokratické vlády v Bagdádu.
Putin je opatrný kvůli volbám
Politika ruského prezidenta Vladimira Putina vůči Iráku a jeho opatrný postoj k případnému vyslání mírových jednotek jsou silně ovlivněny parlamentními volbami, jež se mají konat v prosinci. Řekl to šéf zahraničního výboru parlamentu Michail Margelov.
"Vzhledem k našim parlamentním volbám si americký prezident George Bush vybral špatný rok pro zahájení vojenské operace v Iráku. Dvacet pět procent obyvatel naší země jsou muslimové. Je to jeden z faktorů naší domácí politiky a nikdy na to nemůžeme zapomenout. Jsou to disciplinovaní lidé, přijdou k volbám," tvrdí Margelov.
Podle něho je velmi nepravděpodobné, že by Rusko uvažovalo o vyslání jednotek do Iráku před volbami 7. prosince. O tomto tématu se bude hovořit až po volbách. Rusko je po drsných ztrátách v afghánské válce velmi opatrné a zdá se, že by spíše vyslalo nebojové jednotky.
Putin udržoval choulostivou rovnováhu během irácké války a spolu s Francií a Německem byl proti konfliktu, ale nikdy se otevřeně nepostavil proti Spojeným státům. "Skutečnost, že Spojené státy chtějí problém Iráku nanést v OSN a chtějí širší zapojení OSN v poválečné obnově Iráku, ukazuje, že ruský postoj byl zcela korektní," řekl Margelov. "Tvrdili jsme od samého počátku, že obnova Iráku bude téměř nemožná bez účasti OSN a bez širokého zapojení mezinárodní veřejnosti."
