Článek
Takzvané „midterms“, volby konané v polovině čtyřletého prezidentského období, jsou tradičně vnímány jako voličské vystavení účtu aktuální administrativě. Není výjimkou, že pak prezidentova strana výrazně oslabí.
Posílení v obou komorách Kongresu se uprostřed mandátu v posledních desetiletích povedlo vlastně jen Georgi W. Bushovi v roce 2002, jehož popularitu ovšem posílily útoky z 11. září 2001.
Pokud prezidentská partaj přijde o kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, je schopnost administrativy prosazovat své cíle dosti paralyzovaná. A přesně takový scénář nyní Bidenově administrativě velmi reálně hrozí.
Voliči dávají Bidenově administrativě za vinu inflaci i vysoké ceny pohonných hmot
Ekonomika nad potraty
Voliči jí dávají za vinu zejména pokračující inflaci (i když ta v září meziročně činila „jen“ 8,2 procenta oproti 18 procentům v ČR) i vysoké ceny pohonných hmot.
Bidenova administrativa se přitom za probíhající války na Ukrajině a po říjnovém saúdském rozhodnutí o snížení těžby ropy stále jedním dechem snaží slibovat snížení cen benzinu i odklon od fosilních paliv.
Zejména v jižních státech USA zřejmě voliči přičtou demokratům k tíži bezprecedentní množství migrantů přecházejících hranici z Mexika. Dosavadní rekord byl překonán už v září, kdy američtí pohraničníci zadrželi přes dva miliony migrantů.
Naopak republikánům, kteří se sešikovali za návrat vyhlížejícím exprezidentem Donaldem Trumpem, možná až tak neublíží červnový verdikt o zrušení federálního práva Američanek na potraty, který v červnu vynesl většinově konzervativní Nejvyšší soud.
Ačkoliv toto rozhodnutí většina obyvatel Spojených států nepodporuje, průzkumy ukazují, že největší váhu přisuzují voliči ekonomickým tématům. A to je za současného stavu pro demokraty špatná zpráva.
Biden slíbil vetovat případný pokus republikánů zakázat v USA potraty
Trumpovi věrní v partaji posílili
Výsledek voleb ovlivní podobu americké politiky v příštích letech. Za dva roky čekají Spojené státy prezidentské volby a je možné, že se dočkáme opakování duelu Biden–Trump z minulých voleb.
Oba kandidaturu silně naznačili, ale ještě definitivně nepotvrdili. Podstatnou roli v jejich rozhodnutí nepochybně sehraje právě výsledek nynějších voleb.
Ten také bude určovat budoucí podobu stran. Republikáni v primárkách vybrali řadu radikálnějších kandidátů, kteří mj. stále zpochybňují výsledky posledních prezidentských voleb. Nyní se ukáže, zda tito „trumpisté“ osloví i středovější příznivce republikánů.
Demokraté zase v primárkách oproti posledním dvěma volbám do Kongresu poněkud upozadili levicovější progresivistické kandidáty, povšiml si web FiveThirtyEight s tím, že křídlo reprezentované převážně mladšími straníky ale z dlouhodobého hlediska oslabit nemusí.
Nyní se ukáže, zda sázka na středovější kandidáty demokratům alespoň částečně pomůže, nebo naopak některé mladé voliče zcela odradí od voleb.
Kyjev může mít problém
Poměrně zásadně mohou volby ovlivnit také zmíněnou válku na Ukrajině. Spojené státy jsou zdaleka největším poskytovatelem zbrojní pomoci Kyjevu proti ruské invazi.
Od února se Bidenova administrativa zavázala poskytnout vojenskou pomoc 17,5 miliardy dolarů, z toho 16,8 miliardy již poskytla.
Mezi republikány je však nadšení pro zbrojní dodávky Ukrajině menší, zhruba polovina lidí v partaji má nyní podle průzkumů za to, že USA pomáhají vojensky Kyjevu až příliš, podotkl magazín Forbes.
Američtí Ukrajinci prvně volí demokraty
Klíč k rozuzlení má i turecký lékař
Pokud jde o Sněmovnu, je ztráta většiny demokratů považována za jistou, odhady se vesměs shodují, že by mohli přijít zhruba o dvacet křesel. Velké změny se nečekají ve stranickém zastoupení mezi guvernéry, republikáni by snad mohli nepatrně posílit.
Největší neznámou tak zůstává Senát. Rozložení sil se může hnout jen o pár křesel, přesto jsou na stole v podstatě tři scénáře – mírnou většinu senátorských křesel mohou získat republikáni, či demokraté, případně může být zachován stávající stav.
S tím, jak se volby blížily, soustředila se postupně pozornost na hrstku těsných senátních soubojů, které mohou volby reálně rozhodnout. Analytici nejčastěji zmiňují čtyři státy – Pensylvánii, Georgii, Nevadu a Arizonu.
Obzvlášť v Pensylvánii to bude zajímavé – pokud lékař a televizní hvězda Mehmet Oz (stále vlastnící i turecký pas) porazí viceguvernéra a potetovaného hromotluka Johna Fettermana, otevře se republikánům cesta k ovládnutí Senátu.
V opačném případě by republikáni potřebovali vyhrát dva ze tří soubojů v Georgii, Nevadě a Arizoně, podotkla stanice NPR.