Článek
Podle listu The Kiyv Independent se Pavlo Vovk v průběhu let stal na Ukrajině „symbolem nespravedlností a bezpráví“, jelikož se mu dlouhodobě díky kontaktům mezi prokurátory, kriminalisty a soudci daří unikat vyšetřováním a nadále působí ve funkci.
Podle ukrajinské redakce Rádia Svobodná Evropa měl soudce hrát roli v případě úspěšné ruské invaze a posvětit opětovné dosazení Viktora Janukovyče do čela země. Bývalý prezident byl v roce 2014 ukrajinským parlamentem sesazen z funkce poté, co ze země uprchl do Ruska.
Od roku 2020 Vovk na Ukrajině také čelí obvinění ze strany ukrajinské národní protikorupční agentury kvůli obvinění z braní úplatku a z přípravy falešných žalob a falešných výběrových řízení pro úřední pozice. Ovlivňovat měl i soudce Nejvyššího soudu.
Ukrajina podle Kyjeva zasáhla stovky ruských vojáků v okupovaném Melitopolu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podal už v dubnu 2021 do parlamentu návrh zákona, který má vést ke zrušení kyjevského okresního správního soudu. Zákon se nicméně v parlamentu zasekl, a to i přesto, že Zelenského strana drží většinu křesel. Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Andrij Smirnov podle Rádia Svobodná Evropa uvedl, že nepředpokládá, že by ke zrušení soudu došlo dříve než v létě příštího roku.
Páteční sankce, které kromě Vovka cílí na dva členy jeho rodiny, byly uvaleny v rámci takzvaného Magnitského zákona, jenž americké vládě umožňuje postihnout osoby porušující lidská a občanská práva kdekoliv na světě.
Americké ministerstvo zahraničí k příležitosti Mezinárodního dne boje proti korupci, který každoročně připadá na 9. prosinec, uvalilo sankce také na další osoby převážně z Ruska, Íránu a Číny.