Článek
V první správě mají být odborníci, kteří zajistí rychlý proud humanitární pomoci, právní reformy, stabilizaci měny a oživení ekonomiky. Armádní ženisté i soukromé firmy mají opravit silnice a mosty, zprovoznit vodní řád a podobně.
Další kandidáti
Hlavním kandidátem na převzetí dočasné správy iráckého ropného průmyslu je bývalý šéf americké divize koncernu Shell Phillip Carroll. Bývalý americký velvyslanec v Súdánu se připravuje na vedení iráckého ministerstva průmyslu, zatímco někdejší velvyslanec v Tunisu by měl stát v čele ministerstva obchodu. Bývalý velvyslanec v Kataru Kenton Keith povede ministerstvo zahraničních věcí, uvedli nejmenovaní američtí představitelé.
Americká správa potrvá dlouho
První náměstek amerického ministra obrany Paul Wolfowitz uvedl, že vytváření irácké vlády, která bude spravovat zemi po svržení režimu Saddáma Husajna, potrvá déle než půl roku: "Šest měsíců to trvalo v severním Iráku. Tohle je složitější situace. Potrvá to déle."
Nevyloučil delší přítomnost amerických jednotek v Iráku podle vzoru Německa, kde jsou američtí vojáci od konce druhé světové války: "Je to jedna z možností, ale zatím je příliš brzo na to říkat, jaké bude uspořádání, které bude uplatněno. Mnohé z těchto otázek musí být rozhodnuty prostřednictvím partnerství s iráckou vládou, která bude zastupovat irácký lid. A musíme tam být, abychom vytvořili toto partnerství.
Americký prezident George Bush přitom koncem března prohlásil, že američtí vojáci nezůstanou v Iráku "ani den navíc" poté, co válka skonči a v oblasti bude obnovena stabilita.
Wolfowitz se na ministerstvu obrany podílí na vytváření Úřadu pro obnovu a humanitární pomoc (ORHA), který se připravuje na to, že za několik dnů zahájí práci v jihoiráckém přístavním městě Umm
OSN na vedlejší koleji
I přes námitky evropských zemí Bushova vláda vyloučila, že by vedoucí roli v poválečném Iráku mohla hrát OSN. Odůvodnila to tím, že Washington a jeho spojenci si zaslouží nejvyšší postavení poté, co ve válce obětovali "životy a krev." Podle Wolfowitze by OSN mohla obzvláště pomoci při dopravě humanitární pomoci do Iráku. Evropa přitom žádala klíčovou roli OSN.
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld vyzval Bushe, aby do přechodné správy v jižním Iráku jmenoval irácké exulanty, avšak prezidentova poradkyně pro otázky národní bezpečnosti Condoleezza Riceová trvá na tom, že v úřadě by měli být Iráčané žijící v současnosti v zemi i známí exulanti. Americká vláda zvažuje rychlé ustavení přechodných iráckých úřadů v oblastech, které jsou pod kontrolou spojeneckých jednotek, řekli v pátek nejmenovaní představitelé americké administrativy. Nejprve však má být ustavena americká správa.
Místní správa co nejdříve
Podle Američanů bude přechodná správa zavedena na jihu Iráku ještě v době, kdy je u moci Saddám Husajn, jenž je nyní odříznutý v Bagdádu. Podle CNN by k pokusu o ustavení nové správy mohlo dojít již příští týden. Američané podle televize ABC začali do oblastí na jihu země, které jsou pod kontrolou spojenců, převážet představitele irácké opozice.
Americká vláda zvažuje rychlé ustavení přechodných iráckých úřadů v oblastech, které jsou pod kontrolou spojeneckých jednotek, řekli v pátek nejmenovaní představitelé americké administrativy. Nejprve však má být ustavena americká správa.
Irácká prozatímní vláda široké koalice
Teprve pak by měla být stavena prozatímní irácká vláda, která bude vládnout Iráku po skončení války. Měla by být složena z iráckých disidentů, Kurdů a zástupců dalších etnických skupin. Nepřipadá v úvahu, aby ji tvořily jen zástupci nynější irácké opozice. Uvedla to televize CNN, která citovala zdroje americké vlády blízké prezidentu Georgi Bushovi.
"Nebude žádný prezident Šalabí, je čas si to uvědomit," řekl zdroj. Ahmad Šalabí je členem vedení irácké střechové opoziční organizace Irácký národní kongres a navzdory Bushovým doporučením se snaží dát dohromady exilovou vládu. Má za sebou podporu amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho, ministra obrany Donalda Rumsfelda a mnoho konzervativních členů Kongresu. Práve Šalábí však měl být mezi lidmi přepravovanými na jich Iráku.
Její ustavení prozatímní vlády by mělo oslabit kritiky, podle nichž si Američané chtějí v dohledné budoucnosti udržet kontrolu nad Irákem. Existuje však ještě řada nejasností, hlavně kolem toho, jaká část stávající byrokracie by mohla být do nové struktury převzata.
Evropané vkládají naděje v britského premiéra Tonyho Blaira, že by mohl držet Američany na uzdě. Prohlásil: "Chci, aby bylo zcela jasné, že na konci toho všeho nebude Irák spravován Američany nebo Brity nebo jakoukoli sílou přicházející zvenku."