Článek
Reportéři pátrající po informacích z právě probíhajících zasedání 29členné Aliance vítají průběžné brífinky mluvčích a členů národních delegací a může se stát, že sdělení určené jedněm jen pro informaci je pro uši blízko stojících senzační „kořistí“ ke zveřejnění.
Nemluvě o těch, kdo v kabátě novináře, diplomata nebo vojáka informace získávají a prodávají. Říká se, že Brusel je vedle Ženevy, New Yorku a Washingtonu vyzvědači prošpikovaný jako středisko politiky, diplomacie a samozřejmě jejich tajemství.
Rupp alias Topaz
Aliance je silným magnetem zájmu, a to nejen Ruska, ale především právě jeho. V dnešní době se špiclování mocně rozrostlo o elektronickou dimenzi a hackery, ale největší špionážní aféry v NATO mají stále konkrétní tvář a jméno.
O největší malér ze všech se spojencům postaral v letech 1977–1989 Němec Rainer Rupp, pracovník alianční centrály. Jako levicově orientovaný student v západním Německu kývl v roce 1968 na spolupráci s východoněmeckou rozvědkou Stasi, která ho vycvičila.
Za dvanáct let v NATO jí pod krycími jmény Mosel a Topaz dodal deset tisíc stran dokumentů od dislokace raket až po alianční strategii. Jeho identitu odhalili až Američané v roce 1993, kteří se po pádu berlínské zdi zmocnili disků se složkami 280 tisíc lidí, kteří buď pro východoněmeckou rozvědku pracovali, nebo patřili mezi její zájmové osoby.
Klid nevnesl ani rozpad Sovětského svazu a konec studené války. Od něj se odehrály dva velké špionážní případy. Příslovečný kozel, který se stal zahradníkem, se vyklubal z Estonce Hermana Simma. Vyzvídal 14 let pro Rusko, a to z vysokých pozic na obraně.
Rekordní škody způsobil Estonec
Tam jedno období vedl i sekci ochrany estonského státního tajemství, a dokonce se podílel na vývoji zpravodajské bezpečnosti s NATO a Evropskou unií.
Alianční analýza přisuzuje právě jemu prvenství v rozsahu způsobených škod. V nové době určitě.
Někdejší plukovník sovětské milice měl přístup k nejtajnějším informacím včetně dokumentů Aliance, jež Estonsko dostávalo po vstupu v roce 2004. Zahrnovaly i údaje o opatřování, umístění a používání šifrovacích zařízení.
Kontakt z Moskvy mu měl sdělit, že dodaný seznam Rusů vyzvídajících pro NATO udělal dojem i na prezidenta Vladimira Putina. Simma zatkli v září 2008, přičemž tip na něj prý přišel ze zahraničí.
Portugalec v rozvodu
V červenci 2016 si tehdejší britský ministr obrany Michael Fallon postěžoval ve výboru Dolní sněmovny na úniky sdílených zpravodajských informací z NATO. Měsíc předtím, 20. května, skončil v římské kavárně na břehu Tibery nejnovější velký špionážní případ.
Italská policie tam zatkla činitele portugalské tajné služby, 57letého Frederika Carvalhão Gila při setkání s elitním ruským špiónem, který aby nepřitahoval pozornost, pracoval bez diplomatického krytí a přebíral zprávy.
Carvalhão tudíž několikrát do roka navštěvoval evropské země, rozváděl se a netajil se slabostí k ženám z bývalých sovětských republik, což ho vyneslo do čela podezřelých.
Z titulu regionálního šéfa měl přístup i k tajným materiálům NATO, přičemž za každý si měl účtovat deset tisíc eur (260 030 korun), což je prý i ve špionážní branži hodně. Nyní, kdy se napětí mezi NATO a Ruskem blíží nové studené válce, jede vyzvědačský „vlak“ jistě dál. Za oficiálními kulisami se tak zřejmě odehrávají další dějství nekonečného příběhu zvídavosti vlád i osobních motivů lidí, kteří zvolili riziko, že stráví zbytek života za mřížemi.