Článek
Ještě do poslední chvíle se očekávalo, že kvůli masové účasti voličů zvítězí reformista a liberál Músáví. K urnám se dostavilo rekordních 85 procent všech voličů, což je nejmohutnější účast od roku 1997.
K vítězství Ahmádinežádovi už popřál i duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí a jeho opětovné zvolení označil za svátek.
Své vítězství proklamovali oba z hlavních kandidátů na hlavu státu několikrát už během dne. Pokud by vyhrál Músáví, západ mohl očekávat od Teheránu vstřícnější přístup v zahraničněpolitických otázkách, než tomu bylo během uplynulého funkčního období Mahmúda Ahmádínežáda. [celá zpráva]
Poté, co oficiální íránská agentura IRNA ohlásila Ahmádínežádovo vítězství, Músáví vyjádřil svou nespokojenost s průběhem voleb a úředníky obvinil z manipulace. Řekl také, že hlasovacích lístků bylo málo a že miliónům lidí tak bylo zabráněno volit.
"Osobně silně protestuji proti mnoha zřejmým vadám a varuji, že se nevzdám této nebezpečné šarádě. Výsledek takového vystupování některých úředníků ohrozí základy islámské republiky a bude znamenat tyranii," oznámil Músáví. Jeho tvrzení o zmanipulovanosti jsou však těžko doložitelná, protože Írán tradičně brání zahraničním pozorovatelům voleb se účastnit.
Podle BBC je výsledek, podle něhož vyhrál Ahmádínežád, překvapivý a mezi Íránci vyvolal vlnu skepticismu. Íránský prezident získal podporu i v krajích, které dávaly přednost výhradně Músávímu.
USA se zatím nevyjádřily, Izrael reagoval negativně
USA zatím na výsledky oficiálně nereagovaly. Bývalý americký prezident James Carter řekl, že nečeká žádnou skutečnou změnu. Dodal ale, že "volby vnesly do íránské politiku hodně opozice", a vyslovil přesvědčení, že Ahmadínežád "bude opozici naslouchat a možná změní některé své postoje".
Jednoznačně negativně reagoval na výsledky Izrael, jemuž Ahmadínežád opakovaně vyhrožoval. Náměstek ministra zahraničí Danny Ayalon prohlásil, že nyní je třeba zabránit Íránu, aby získal jaderné vybavení, a že zvolení Ahmadínežáda ukazuje lépe než cokoli jiného rostoucí hrozbu pro Izrael.
Diplomaté z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, které citovala AP, řekli, že nečekali žádnou změnu v íránském postoji k jeho jadernému programu, ať by byl vyhrál kdokoli. Rozhodující slovo v něm totiž nemá prezident, ale nejvyšší duchovní vůdce Chameneí.
Podle Marka Fitzpatricka z londýnského Mezinárodního ústavu pro strategická studia ovšem Ahmadínežádovo opětné zvolení "nevěští nic dobrého pro možnost brzkého a mírového řešení jaderného sporu".
Západ Írán podezřívá, že cílem jeho jaderného programu je získat jadernou zbraň. Írán to popírá.
Íránští sousedé Irák a Afghánistán reagovali na výsledky voleb obligátním vyjádřením naděje v pokračování dobrých vztahů. Rovněž v Sýrii, která je spojencem Íránu, vyslovil prezident Bašár Asad "důvěru v další posilování vztahů a spolupráce" mezi oběma státy.