Článek
Írán neukončil obohacování uranu a omezil spolupráci s MAAE. Požadavky RB měl splnit do pátku, ale odmítl to.
"Ti, kdo chtějí zabránit Íráncům naplnit své právo na jaderný program, by měli vědět, že kašleme na nějaké rezoluce OSN," řekl Ahmadínežád v pátečním projevu před shromážděním občanů na jihozápadě země.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) má v pátek informovat Radu bezpečnosti OSN o tom, zda Teherán naplnil požadavek rady a skončil s obohacováním uranu, které může vést k produkci energie, ale také k výrobě atomové bomby.
Všeobecně se očekává se, že šéf MAAE Muhammad Baradej Radě bezpečnosti OSN sdělí, že Írán s obohacováním uranu nepřestal a že s MAAE nespolupracoval.
Tajná jednání?
Írán přitom zřejmě se Západem vyjednává. Ale pouze v zákulisí. Minulý týden vyvolala v USA rozruch zpráva o přítomnosti Mohammada Nahávandíjána, poradce šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Zatímco ministerstvo zahraničí USA uvedlo, že v zemi "není kvůli jednání s americkými představiteli", šéf íránské smírčí rady Hášemí Rafsandžání: "Slyšel jsem, že ve Washingtonu vedl jednání, ale íránská strana to popírá."
Íránská exilová média již delší dobu citují analytiky, že bude-li krize zažehnána, pak nikoli jednáními mezi Teheránem a Evropou, ale jen díky zárukám USA. Právě Rafsandžání má být strůjcem tohoto kursu.
Washington volá po rázné reakci
Patnáctičlenná RB bude mít před sebou nelehké rozhodnutí: postihnout Írán sankcemi nebo spoléhat na diplomacii a vrátit záležitost MAAE. Tón by měla udat pětice stálých členů - USA, Rusko, Británie, Francie a Čína - kteří však nejsou jednotní.
USA chtějí rozhodnou reakci na íránský vzdor a nalézají podporu u Británie a Francie; Rusko a Čína s ekonomickými zájmy v Íránu jsou proti sankcím a pro další diplomacii. Ani USA nemíní začít sankcemi. Podle velvyslance v OSN Johna Boltona míní navrhnout rezoluci, která by v duchu Charty OSN učinila závaznými - a vynutitelnými -všechny dosavadní výzvy MAAE k Íránu ohledně jaderného programu.
USA označily v pátek Írán za největšího sponzora terorismu na světě.
Tím by se posílil právní základ pro sankce. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov však ve čtvrtek zklidňoval emoce: zpráva MAAE bude podle něj mít pracovní povahu a podle šéfa Kremlu Vladimira Putina by řešení mělo dál spočívat na MAAE: "Musí hrát klíčovou roli... nesmí ji setřást z ramenou," řekl včera v Tomsku.
Krize kolem íránského jaderného programu
- 16. června 2003 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) obvinila Teherán, že neplní závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). V září odhalily inspekce MAAE, že Írán dlouhá léta tajně obohacoval uran.
- 21. října 2003 - Írán se zavázal dočasně přestat obohacovat uran a v prosinci 2003 podepsal dodatečný protokol k NPT.
- 24. února 2004 - Inspektoři MAAE našli v Íránu nové důkazy jaderných aktivit, o kterých Teherán dosud neinformoval.
- 22. listopadu 2004 - Írán dočasně zmrazil veškeré operace související s obohacováním uranu. Odvrátil tak projednání svého jaderného programu v Radě bezpečnosti OSN.
- 15. května 2005 - Íránský parlament přijal zákon zavazující vládu k výrobě jaderného paliva, a tím i obohacování uranu.
- srpen 2005 - Irán obnovil činnost v provozu na zpracování uranu u Isfahánu. Jako nepřijatelný odmítl návrh EU na řešení problému kolem svého jaderného programu.
- 10. prosince 2005 - Írán se zavázal po dobu rozhovorů o svém jaderném programu nepokračovat v obohacování uranu.
- 10. ledna 2006 - Írán obnovil výzkum jaderného paliva, údajně pro mírové účely, ale podle EU tím porušil dohody.
- 8. března 2006 - MAAE po projednání poslední zprávy svého šéfa Muhammada Baradeje definitivně rozhodla, že problém íránského jaderného programu předloží Radě bezpečnosti OSN.
Pro případ, že by se RB neshodla, ministryně Riceová naznačila možnost vzniku koalice států, které by přijaly opatření vůči Íránu.