Článek
Materiál, který Mitrochin datoval rokem 1972, uvádí, že rok 1968 v Československu byl v zásadě „prvním vážným prověřením možností a úrovně bojové přípravy, operativně-rozvědných kvalit“ sovětské takzvané nelegální rozvědky. Takzvaní nelegální příslušníci tajných služeb obecně pracují na území jiného státu pod falešnou identitou.
V případě KGB v letech 1968 a 1969 zjevně často jako občané západních zemí, vyplývá z archivních dokumentů. Mnozí z nich jsou v materiálech označeni krycími jmény, Mitrochin někdy zmínil i jejich konkrétní úkoly v Československu.
Historik má pochybnosti
„Nelegálové sbírali informace od různých zdrojů v ČSSR o procesech demokratizace, liberalizace, denovotnizace, o vztazích k SSSR," uvádí jeden z materiálů odkazující na Antonína Novotného, do března 1968 československého prezidenta. Odborník na dějiny československé Státní bezpečnosti Prokop Tomek má však o pravdivosti záznamů pochybnosti.
KGB i ostatní komunistické rozvědky nasazovaly nelegální agenty hlavně na Západě, ve "spřátelených zemích" to bylo podle něj méně obvyklé. „Bylo velice komplikované je do toho prostředí infiltrovat. Člověk, který přišel odnikud, aby získal postavení a přitom má vybudovanou falešnou identitu, to je strašně komplikované," tvrdí historik z Vojenského historického ústavu v Praze.
„Mobilní rezerva nelegálů pro socialistické země je nevyhnutelná, žádoucí jsou nelegálové židovského původu," uvádí dokument. Dlouholetý pracovník archivu KGB Mitrochin si od roku 1972 až do roku 1984 ručně zaznamenal mnohé z dokumentů, které se k němu v práci dostaly. V roce 1992 ho i s rodinou a dokumenty dostala do Británie její tajná služba.
Nezdařený pokus o únos
Zřejmě 15 nelegálně působících pracovníků KGB se v roce 1968 do Československa dostalo v operaci označené Progress. Mezi jejich úkoly patřil kromě jiného nezdařený pokus o únos literárního vědce Václava Černého a spisovatele Jana Procházky. Akce se nepovedla, podle dokumentů mezi problémy patřilo například končící vízum jednoho z nelegálů a také to, že Procházka dostal od tehdejšího ministra vnitra ochranku.
Černý, někdy s krycím jménem Temný, je zmiňován také v dokumentu o operaci Krab. Při ní měli v roce 1968 nelegálové podporovat vydávání novinových článků zaměřených proti KSČ a SSSR, vyzývat právě Černého k co největší otevřenosti a v soukromých rozhovorech mu naznačovat, že v ČSSR existuje utajená a ozbrojená skupina napojená na Západ, která je mu připravena pomoci.
Tlačili na novináře
Nelegálové podle tohoto materiálu dostali přímo za úkol sympatizovat s československým děním v roce 1968 a tlačit na novináře, aby publikovali články žádající co nejtvrdší způsob boje za další demokratizaci.
„Podobná novinová vystoupení pomohou odhalit nejreakčnější elementy jak v redakcích samotných, tak mezi místním obyvatelstvem," uzavírá materiál KGB.
Další agenti se měli také pokoušet napojit na zaměstnance kanceláře předsedy tehdejšího Národního shromáždění Josefa Smrkovského.
Na několika místech je v Mitrochinových dokumentech mezi úspěchy nelegálních agentů KGB v Československu v letech 1968–1969 zmíněno, že se jim podařilo zabránit "druhému Palachovi". V této souvislosti je uvedeno jméno Jan Křížek a datum 21. srpna 1969, tedy doba, kdy se v ČSSR už kromě Jana Palacha upálil také Jan Zajíc.