Článek
Bush na projevu ve Wheelingu Afghánistán pochválil za pokrok na cestě k demokracii, ale současně řekl: "Očekáváme, že (Afghánci) budou ctít základní zákon svobody." Dodal, že Spojené státy chtějí "spolupracovat s afghánskou vládou na tom, aby byla hájena náboženská svoboda".
Spor se týká 41letého Abdula Rahmána. V únoru byl zatčen a minulý týden postaven před soud poté, co jej vlastní rodina udala, že se zřekl islámu a konvertoval ke křesťanství. Afghánské zákony založené na tradičním právu šaría to nepovolují a připouštějí za tento "zločin" dokonce až trest smrti.
"Chtějí mě odsoudit k smrti a já to přijímám," prohlásil Rahmán minulý týden. "Nejsem ale přeběhlík ani bezvěrec," dodal.
Velké znepokojení nad tímto případem vyjádřil veřejně německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a přední opoziční politik Rainer Brüderle dokonce vyzval vládu, aby "v případě, že Kábul urychleně nezmodernizuje své zákonodárství, přehodnotila svou pomoc Afghánistánu". Německo má v Afghánistánu v rámci jednotek NATO významný kontingent asi 2000 vojáků a kromě toho výrazně pomáhá při výcviku afghánské policie.
Soud vyjadřuje atmosféru v zemi
Tato kritika však narazila na tvrdé odmítnutí ze strany afghánských představitelů. Afghánský ministr hospodářství Amín Farhang v rozhovoru pro dnešní vydání listu Osnabrücker Zeitung uvedl, že "emocionální reakce německých politiků je přehnaná a vyvolává rozhořčení afghánského lidu".
Podle Farhanga musela afghánská prokuratura po udání rodiny jednat, protože to vyžadují afghánské zákony, ale vynesení trestu smrti je v Rahmánově případě "velmi málo pravděpodobné".
Čtyři roky po svržení fundamentalistického režimu hnutí Talibán je soudní proces s Rahmánem znamením, že v zemi získávají na síle náboženští konzervativci.