Článek
Aby změnu poslanci prosadili, potřebují získat v obou komorách většinu hlasů. V Senátu, kde má hlavní slovo opozice, ji pohodlně seženou, ve Sněmovně proti ANO, soc. dem. a SPD těžko.
„Jeden poslanec hnutí ANO reprezentuje přibližně 19 tisíc voličů, já jako poslanec KDU-ČSL reprezentuji přibližně 29 tisíc voličů, poslanec nejmenší strany ve Sněmovně (STAN) reprezentuje astronomických skoro 44 tisíc voličů. Je zjevné, že váha jednoho hlasu není v souladu s Ústavou,“ vysvětlil odstupující předseda KDU-ČSL Marek Výborný.
Předseda lidovců Výborný po náhlém úmrtí manželky rezignoval
Lidovci by chtěli zrušit i vyšší kvorum pro vstup do Sněmovny pro předvolební koalice. Zatímco jedna strana k němu potřebuje pět procent voličů, dvoukoalice 10 procent, trojkoalice 15 a čtyřkoalice 20 procent. KDU-ČSL chce zavést i pro koaliční projekty pět procent.
„Jako by se netušilo, že koalice je náročný projekt s ústupky všech zúčastněných a uměním konsenzu, který by si zasloužil podpořit, a ne podrážet. Volební zákon bude nejbližší ukázkou, jak to kdo s přístupy k demokracii i prosté spravedlnosti opravdu myslí,“ podotkl poslanec Jiří Mihola (KDU-ČSL).
Proti ANO i ČSSD
Babišovi se však návrh nezdá. „A proč by se to právě teď mělo měnit? Máme to tu x let. Proč tedy právě teď? Protože to zrovna opozici vyhovuje? Když tam byli oni, když vyhrála volby ODS, tak jim to nevadilo? Zákony se tu mají měnit jen podle toho, jak to někomu vyhovuje. To odmítám,“ řekl pro idnes.cz.
Kriticky se postavil k věci i šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka. „Způsobilo by to větší roztříštěnost politické scény a náročnější sestavování koalic. To by české společnosti moc neprospělo,“ podotkl pro Právo.
„Snížení kvora pro koalice na pět procent považuju za nesystémové. Stírá se tím rozdíl mezi koalicí a politickou stranou, což by vedlo jen k další rozdrobenosti politické scény. Hranice pro koalice by naopak mohla být i vyšší,“ doplnil.
Těžko lze obhajovat princip, aby na jeden mandát potřebovala jedna strana dvojnásobek hlasů než jiná
SPD návrh lidovců také nepodpoří. „Je to návrh strany, která se bojí, že se příště nedostane do Poslanecké sněmovny, takže se kvůli tomu snaží účelově změnit zákon,“ řekl Právu šéf strany Tomio Okamura.
Smířlivější je KSČM. Její poslanec Jiří Dolejš sice také odmítá změny pro koalice, spravedlivějšímu rozdělení mandátů by se ale podle něj měli zákonodárci věnovat. „Nešťastné je, že je to návrh lidové strany, protože to bude každý vnímat jako návrh účelový,“ řekl Právu.
„Problém je, že přepočet volebního zbytku je ovlivněn velikostí krajů a použitím tzv. d’Hondtova koeficientu,“ podotkl Dolejš.
| Co je d’Hondtova metoda |
|---|
| Rozdělování mandátů se účastní pouze strany, které celostátně získaly aspoň 5 procent. Metoda je disproporční ve prospěch velkých stran. |
| Ve sněmovních volbách si ve 14 volebních obvodech (krajích) na základě počtu odevzdaných hlasů voličů dělí strany 200 sněmovních mandátů. V každém kraji se pak přidělují mandáty zvlášť postupným dělením počtu hlasů pro jednotlivé strany. |
| Nejtěžší je pro strany získat mandát v Karlovarském kraji, kde se rozděluje pět poslaneckých křesel. Aby strana na jeden dosáhla, musela tam ve volbách 2017 získat 10 procent voličů. |
Poslankyně Miroslava Němcová (ODS) se změnám nebrání. „Diskuse o snížení výhody pro vítěze voleb by byla správná. Těžko lze obhajovat princip, aby na jeden mandát potřebovala jedna strana dvojnásobek hlasů než jiná,“ řekla Právu. Snížení kvora pro koalice má podle ní také smysl. „Ale debatu v ODS jsme ještě nezahájili,“ dodala.
Volby jen v pátek? Návrh má podporu
Nespravedlnost v současném stavu vidí i Piráti. „V našem systému jsou dva malé kraje – Liberecký a Karlovarský. To vede k tomu, že malé strany tam nezískají většinou žádný mandát a způsobuje to deformaci ve výpočtu,“ řekl Právu šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek.
Změny, které by situaci narovnaly, navrhli Piráti už několikrát, ale bez úspěchu. „Chtěli bychom změnit pravidla, aby se dosáhlo k rovné reprezentaci voličů,“ dodal.
Piráti stejně tak i navrhli zrušit vyšší kvora pro koalice. To chce i TOP 09. „Je to mimořádně nespravedlivé,“ poznamenala místopředsedkyně Markéta Pekarová Adamová.
STAN návrh lidovců podpoří, předseda jeho poslanců Jan Farský ale v úspěch nevěří. „Sami jsme takovou novelu zvažovali, ale šanci na její prosazení ve Sněmovně jsme vyhodnotili jako nulovou. Zkrátka velké strany to chtějí, jen dokud jsou malé, a když vyrostou, postaví se proti,“ napsal Právu.
„Proto jsme podali návrh na zrušení této diskriminace voličů malých stran k Ústavnímu soudu,“ dodal. Podnět k ÚS podala skupina 21 zákonodárců po sněmovních volbách v roce 2017.
Ve stejné věci však ÚS již rozhodl v roce 2009. Tehdy o zrušení způsobu přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty žádala skupina senátorů. Tvrdili, že kvůli způsobu přepočtu potřebovala ODS ve volbách k jednomu poslaneckému křeslu 23 tisíc hlasů, kdežto Strana zelených přes 56 tisíc.
| O co jde opozici |
|---|
| Kdyby se 200 mandátů ve Sněmovně rozložilo mezi strany, které překonaly pětiprocentní hranici, mělo by ANO 63 křesel, ODS 24, piráti a SPD po 23, KSČM 17, ČSSD 16, KDU-ČSL 12, TOP 09 a STAN po 11 poslancích. |
| Současný systém ANO přidělil 78 mandátů a nejmenší TOP 09 a STAN 7 a 6 mandátů. |
Návrhem se soudci zabývali skoro tři roky, nakonec jej označili za neopodstatněný.
Po evropských volbách 2014 se zelení s Piráty pokusili u ÚS zrušit pětiprocentní klauzuli pro vstup do Evropského parlamentu, soud to však odmítl.