Volební zákon nově: Jak by vypadala Sněmovna, kdyby nová pravidla platila už dřív

První krok zůstal stejný. Na základě platných hlasů v každém ze 14 krajů se určí, kolik mandátů má každý kraj dostat k rozdělení mezi strany. Zavedení druhého skrutinia sice toto původně rovnoměrné dělení narušuje, ale o tom více později.

Pokud strana či koalice, kterou budete volit, nepostoupí do prvního skrutinia (hranice 5 % u stran, 8 % u dvoučlenných a 11 % u větších koalic), bude váš hlas použit pouze ve výše uvedeném kroku. V prvním skrutiniu se již pracuje pouze s hlasy postupujících. Ve druhém skrutiniu ale váš hlas bude ovlivňovat celou zemi a všechny strany.

Při posledních volbách v roce 2017 by se značně proměnilo sestavení Poslanecké sněmovny. Nejvíce by ztratilo vítězné ANO – místo 78 poslanců by mělo 69. Nemohlo by sestavit vládu s ČSSD a podporou KSČM. Takový kabinet by se opíral o důvěru pouze 100 hlasů poslanců namísto 108, neměl by většinu.

Po volbách v roce 2006 by naopak současné znění zákona pomohlo větší stabilitě vlády. Druhý kabinet Mirka Topolánka (ODS, KDU-ČSL, Strana zelených) by stál na 101 poslancích namísto na patové stovce. Nepotřeboval by mít na své straně slavné „přeběhlíky“ Miloše Melčáka a Michala Pohanku z ČSSD.

Nelze automaticky říct, že nový model silným bere a slabým dává. Takto se totiž nezachoval v roce 2010. ČSSD tehdy těsně porazila ODS a v novém modelu by si ještě o jednoho poslance přilepšila, zatímco ODS by o tři přišla. I přesto by Petr Nečas (ODS) mohl tehdejšího vítěze Jiřího Paroubka (ČSSD) obejít a sestavit vládu s TOP 09 a Věcmi veřejnými.

Když se některé mandáty v rámci krajů nepodaří rozdělit, zamíří do celostátní části zvané druhé skrutinium. Mohou skončit i v jiném kraji. V roce 2017 by pět krajů vyslalo do dolní komory o jednoho poslance méně, než na kolik podle prvního kroku výpočtu mělo nárok. Naopak Středočeský kraj by získal dvě křesla navíc.

V roce 2017 by přešlo do druhého skrutinia 34 mandátů. 24 z nich by však uhájili titíž kandidáti, kteří na poslaneckou funkci dosáhli i ve skutečnosti. Oproti tomu v letech 2006 a 2010, kdy postoupilo do Poslanecké sněmovny jen 5 stran (namísto 9 v roce 2017), by až ve druhém skrutiniu bylo nutno rozdělit jen 10, resp. 8 křesel.

Do druhého skrutinia si každá strana převádí z každého kraje zbytky hlasů. Jde o hlasy, které nestačily na zisk celého mandátu v prvním skrutiniu. Pokud v kraji nezíská žádné křeslo, převádí se celý počet platných hlasů, který obdržela.

Tyto zbytky dalšími výpočty určí, kolik dosud nerozdělených křesel získá každá strana. Počty získaných křesel by měly být přibližně stejné pro všechny. Větší rozdíly by mohly nastat, pokud by některá strana v řadě krajů těsně na mandát nedosáhla (pak by se jí tento neúspěch mohl kompenzovat ve druhém skrutiniu), zatímco jiná by všude těsně získávala křesla navíc.

Křesla získaná ve druhém skrutiniu míří do krajů, v nichž strana měla nejvyšší zbytky (nevyužité hlasy). Není tak zaručeno, že mandát ve druhém skrutiniu zamíří do kraje, v němž v prvním skrutiniu strana nezískala žádný. Poslanci jedné strany tak i nadále mohou vycházet z malého počtu krajů a reprezentovat menší část ČR.

Pokud by nový systém platil už před volbami v roce 2017, Sněmovna by dnes měla odlišné personální obsazení. V lavicích by zasedalo 10 jiných osob. Oproti skutečnému výsledku by se podle nového modelu do nich nevrátil Marek Benda z ODS, který kandidoval v Praze. Ve Sněmovně by naopak zůstal bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger. Jeho TOP 09 nezískala v Královéhradeckém kraji žádný mandát, nově by ale jeden dostala ve druhém skrutiniu a připadl by právě jemu.