Článek
„Kompenzace běžné volební organizace mi přijde dostatečná. Ale je otázkou, jestli je to všechno, co ti starostové potřebují. Pokud je třeba ještě něco navíc v té které obci, to neposoudím,“ řekl Právu a Novinkám ústavní právník Jan Kysela.
Podle ministerstva vnitra potřebovalo výraznou pomoc s organizací voleb ze strany státu pět obcí. Většina ostatních postižených měst a vesnic v Moravskoslezském a Olomouckém kraji si vystačí vesměs sama. Vnitro zajistilo v obcích satelitní spojení jako alternativu k mobilnímu signálu, elektrocentrály, obyvatelé by měli dostávat přes SMS informace o průběhu voleb, kde se nacházejí improvizované volební místnosti apod.
Stejně tak má dodat personál do volebních komisí nebo řidiče, již by jezdili s volebními urnami k lidem, kteří si o to požádali. Zároveň měli občané možnost si požádat o urychlené vyřízení občanského průkazu zdarma. Pokud to stihli do středečních 18:00, měli nové doklady obdržet před začátkem hlasování.
Volby ON-LINE: K volbám dorazila zatím asi pětina voličů
„Chyby se dít mohou, ale je pro mě strašně důležité, že se k tomu ministerstvo postavilo aktivně a snažilo se lidem volbu umožnit. Neschovalo se alibisticky za to, že je to věcí starostů. A kde není kapacita, tak to skoro zorganizuje za ně. To je obecně správný přístup. Jiná věc je, že někteří nebudou chtít jít volit, protože mají spoustu jiných starostí. Ale kdo chce, bude moct,“ sdělil Právu a Novinkám další ústavní právník Marek Antoš.
Kysela odmítl variantu, že by se do budoucna mohla zpružnit legislativa, která by dokázala lépe reagovat na nenadálé situace. Už nyní totiž Ústava na mimořádný stav pamatuje a odklad voleb není podle něj žádné tabu.
Ve střetu živlů a zákona mívají navrch živly.
„Někteří představitelé vládní koalice o tom opakovaně mluví tak, že by to mělo pomalu rysy puče, který by nesporně narazil u soudů, včetně ústavního. Ale máme ústavní zákon o bezpečnosti, který poskytuje jedinou možnou cestu, jak odložit volby v nějaké situaci, která se podobá té, ve níž jsme se ocitli. Využít se nemusí, ale nestěžujte si na to, že to nejde,“ uvedl.
„Ústavní zákon o bezpečnosti říká, že když máte vyhlášen nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav, kdy není možné konat volby, tak můžete přijmout zákon, kterým prodloužíte volební období až o šest měsíců. Nikde není řečeno, že by volby nemohly být za dva týdny nebo kdykoli během těch šesti měsíců. Nevím, proč by to vládě házel Ústavní soud na hlavu, když je to přesně ta ústavní cesta,“ zdůraznil.
V případě rozsáhlejší pohromy by se zřejmě situace řešila jinak. „Pokud by byla zatopena půlka republiky, tak se volby nekonají, protože to prostě nepůjde, a dodatečně se to zhojí právě tím zákonem prodlužujícím volební období. Ve střetu živlů a zákona mívají navrch živly,“ dodal Kysela.
Podle Antoše by se těžko dala vytvořit pružná pravidla, která by byla platná pro různé typy pohrom, protože každá vyžaduje různé přístupy.
„A pak jsou volby strašně důležitá věc a je velmi nebezpečné někomu usnadňovat jejich odkládání. To, že ten ústavní zákon o bezpečnosti vyžaduje přijetí zákona, je velice užitečné, protože bychom se mohli ocitnout v situaci, kdy by vláda jednající ve zlé víře zneužila té situace a bez souhlasu parlamentu odložila volby nebo zasáhla do jejich průběhu. To té vládě nechcete dovolit,“ uzavřel.