V Německu odstartovaly předčasné volby

Letos poprvé volí Němci podle nových pravidel. Volební reforma změnila dřívější složitý systém vyrovnávacích a převislých mandátů, kvůli kterému počet poslanců postupně rostl a místo 598 jich v posledním sněmu bylo rekordních 736. Pro nynější volby je počet poslanců zastropován na 630.

V německých parlamentních volbách se hlasuje ve 299 obvodech. Každý volič vybírá jedním hlasem konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým podporuje politickou stranu. V ideálním případě by měl sněm 598 poslanců, tedy dva z každého obvodu. Kvůli kombinaci většinového a poměrného systému tomu tak ale dlouho nebylo a po volbách vždy následoval složitý přepočet hlasů.

Své politické zástupce budou Němci vybírat z kandidátů 29 politických stran. O poslanecký mandát se uchází přes 4500 kandidátů, ženy tvoří jen třetinu. Část voličů přitom využila možnost korespondenčního hlasování, zájem o něj ale podle všeho není tak velký jako v roce 2021.

Nový Spolkový sněm se musí sejít nejpozději 30 dní od voleb. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů je zvolit nového kancléře či kancléřku. Předchází tomu koaliční jednání, odcházející kancléř Scholz byl zvolen až zhruba dva a půl měsíce po volbách.

Na příští německý kabinet čeká řada velkých výzev. Ekonomové upozorňují, že je třeba nastartovat hospodářský růst, odborníci na migraci vyzývají k zavedení pravidel k jejímu lepšímu řízení a ke zlepšení integrace. Obě skupiny varují, že nezvládnutí těchto problémů by mohlo dál posílit krajní pravici a pomoci jí k vítězství ve volbách v roce 2029.

Nový kancléř se k moci dostane navíc v době, kdy se rozhoduje o dalším osudu Ukrajiny a Spojené státy se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa odvracejí od Evropy.