Zdržovací taktika Trumpa? O prezidentovi USA může rozhodnout Sněmovna

Pryč jsou dny, kdy poražený uznal prohru vzápětí po volbě a pogratuloval svému soupeři k vítězství. Už uběhly tři týdny od volebního dne a situace ve Spojených státech se stále neuklidnila. Podle Trumpa byly letošní volby zfalšované a za vítěze opakovaně prohlášuje sám sebe.

Právní tým prezidenta, který vede bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani, se snaží vést soudní spory ve státech, kde byly výsledky vyrovnané. Argumentuje například tím, že ve volbách odvolili lidé, kteří jsou mrtví, že ke sčítání hlasů nebyl v některých místech umožněn republikánský dohled, že někteří lidé odvolili po uzavření místností, že pošta antedatovala razítka na korespondenčních hlasech, že některým voličům bylo umožněno opravit chyby na lístku.

Jenže prezidentovým právníkům se tato tvrzení nedaří u soudu doložit. Na přímé otázky soudců, zda mají pro svá obvinění důkazy, odpovídají, že ne. Dnes již legendárním příběhem byla situace z pensylvánském okrese Montgomery, kde podle Trumpových právníků došlo k započtení 592 poškozených korespondenčních hlasů.

Trumpův právník Jonathan Goldstein na přímé otázky soudce přiznal, že žádné důkazy pro svá tvrzení nemá. Na rozdíl od tiskových konferencí jsou totiž u soudu pod přísahou, a proto nesmějí lhát. V opačném případě by jim hrozilo odebrání právnické licence. Od volebního dne takto prezident prohrál již přes 30 soudních sporů.

Trumpova vlastní vládní agentura pro vnitřní bezpečnost uvedla, že šlo o „nejbezpečnější volby v historii“. Podle právních expertů je množství případů volebních podvodů v USA zanedbatelné.

O co teda podivínskému Giulianimu jde? Američtí komentátoři se shodují, že v prvé řadě o to, aby narušil důvěru obyvatel ve volební proces. Každý z 50 států má jiná pravidla, sčítá jiným způsobem. Některé státy započítávají hlasy, které byly odeslány včas, ale přišly pozdě, jiné zas ne – situace je opravdu velmi nepřehledná.

Po sociálních sítí se poslední dobou šíří spekulace, že se republikáni ve skutečnosti nesnaží u soudů zvrátit výsledky voleb, ale pouze oddálit oficiální potvrzení výsledků. Podle ústavního experta nemá takovýto rozsah zdržování obdoby. „To by byl konec demokracie takové, jakou ji známe,“ říká Joshua Douglas z Univerzity v Kentucky.

Pokud jednotlivé státy nestihnout vše schválit do určených termínů (nejpozději do 11. prosince), a v konečném součtu tak ani jeden z kandidátů nepřesáhne hranici 270 volitelů, rozhodne o příštím prezidentovi Sněmovna reprezentantů (a o viceprezidentovi Senát).

Pro stočlenný senát jsou pravidla jasná: co senátor, to jeden hlas. Republikáni si v horní komoře udrželi většinu, zde by tedy situace byla teoreticky jednoduchá. V případě prezidenta je to složitější.

Ve Sněmovně totiž rozhodují takzvané „státní delegace“. Delegací se rozumějí poslanci, kteří byli do Kongresu vysláni voliči stejného státu. Ti se poté sejdou a v rámci své skupiny hlasují. Výsledek poté prezentují na plénu Sněmovny. Co delegace, to jeden hlas. Přestože má Demokratická strana ve Sněmovně většinu, nemá více státních delegací.

Pokud by tak rozhodnutí o příštím nájemníkovi Oválné pracovny doputovalo až do Sněmovny, prezidentem by mohl zůstat Donald Trump. Tedy za předpokladu, že by ve vyhrocené situaci, kdy část republikánů radí Trumpovi přiznat porážku, pro něj hlasovali.

Je tedy takovýto scénář hlasování ve Sněmovně vůbec reálný?

Deník New York Times takový postup označuje za „protiústavní“. Kongres volby rozsekl jen třikrát v historii – v roce 1800, 1822, kdy ani jeden kandidát nezískal volitelskou většinu, a v roce 1876, kdy republikán Rutherford B. Hayes napadl výsledky voleb a poslanci nakonec rozhodli v jeho prospěch.

Právník specializující se na volební zákony Derek Muller si nemyslí, že se o prezidentovi rozhodne až v Kongresu. „Státy a soudy budou k těm termínům velmi citlivé a budou se snažit vyřešit jakékoli nesrovnalosti do 14. prosince, možná i do 8.,“ říká.

Jak již bylo řečeno, Trump dodnes neuznal porážku, i přesto, že získal o 6 milionů hlasů méně než jeho protikandidát. To nemá v historii amerických voleb obdoby. Jak ale připomíná konzervativní právník John Yoo, americká ústava od odcházejícího prezidenta takový krok nevyžaduje. „Trumpovi prostě 20. ledna funkční období končí a Joe Bidenovi začíná,“ vysvětluje.

Více se o prezidentských volbách v USA roku 2020 se dočtete zde