Z pohledu Evropy a Česka je lepší vítězství Harrisové. Trump může zdražit zboží

Pro Evropskou unii jsou Spojené státy důležitým obchodním partnerem. Až pětina evropského exportu směřuje právě do USA. Na druhé straně dovoz z USA do EU dělá z Američanů s podílem 14 procent druhého nejvýznamnějšího obchodního partnera Unie.

„Není tajemství, že Donald Trump má historii a má i rétoriku, která naznačuje, že protekcionismus a opatření, i za cenu poškození spolupráce s někým jiným, mají povzbudit nějakou konkrétní část americké ekonomiky,“ řekl při představování analýzy dopadu amerických voleb na evropskou ekonomiku hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Trump už avizoval, že pokud bude zvolen, zpřísní cla, která by se měla týkat právě i Evropské unie, a to by se promítlo do zdražení dováženého zboží a vyšší inflace. „Pokud Trump skutečně sáhne k něčemu, jako jsou cla na evropské automobily nebo něco podobného, tak se okamžitě bavíme opravdu o ztrátách v desetinách procenta hrubého domácího produktu,“ upozornil Hradil s tím, že Evropa by nejspíš podnikla odvetná opatření podobného rázu.

Harrisová je na rozdíl od Trumpa méně protekcionistická a vyznává volnější obchodní spolupráci. Z tohoto pohledu je tedy (nejen) pro českého spotřebitele jednoznačně lepší její zvolení.

Také v zahraniční politice se pro Evropu a Česko jeví jako lepší volba Harrisová. Ve třech hlavních otázkách: NATO, válka na Ukrajině a vztahy s Čínou vychází její postoj jednoznačně jako proevropský.

V případě NATO se sice nejeví jako příliš pravděpodobná možnost, že by USA pod Trumpem z Aliance vystoupily. Trumpova rétorika ve stylu, že by možná nepřišel na pomoc napadeným zemím podle článku 5, ale podle Hradila oslabuje odstrašující prvek NATO.

„Pokud nefunguje odstrašující prvek, tak nezbývá než to kompenzovat skutečnými investicemi do obrany. A čistě z ekonomického pohledu je výroba tanků neproduktivní investice. Tank, pokud máte štěstí, nikdy nevystřelí a zmrzne ve skladu, což je ideální scénář, ale v tom případě byste neinvestovali prostředky produktivně a čistě ekonomicky se vám to projeví jako ekonomická ztráta,“ vysvětlil Hradil.

V otázce války na Ukrajině sice Trump tvrdí, že by konflikt ukončil do 24 hodin, detaily takového plánu ale nejsou známy a nejeví se příliš pravděpodobně, takže i zde vyhrává Harrisová, která by nejspíš držela současný kurz, kdy USA společně s Evropou Ukrajinu finančně vydatně podporují.

U vztahů s Čínou je podle Hradila pro Evropany, respektive Čechy, lepší volbou opět demokratická kandidátka a současná viceprezidentka, protože razí více konsensuální politiku. Naproti tomu Trump je více konfrontační a obchodní vazby s Čínou by mohl narušit. To však pro nás nemusí být příliš výhodné, protože Čína je nejvýznamnější dovozní partner EU.

„Z velké části se jedná o spotřební zboží a zde by nás to nemuselo tolik mrzet, pokud se vzhledem k té konfrontační politice Trumpa nějakým způsobem vazby zpřetrhají. Mělo by to jen inflační efekt, protože lidé by kupovali čínské zboží dráže,“ řekl Hradil.

Mnohem horší je podle něj skutečnost, že druhá největší ekonomika světa se stává naprosto klíčovým dodavatelem v rámci dodavatelských řetězců v průmyslu. „Tam by jakékoliv narušení a jakákoliv izolacionistická politika nebo rozparcelování světa do několika ekonomických bloků byly velice bolestivé. Byť samozřejmě nějaká asertivita v geopolitické obchodní politice může být žádoucí, tak Evropa je tím posledním, kdo by si přál, aby se svět začal kouskovat na méně spolupracující jednotky,“ míní ekonom.

Zde je rozdílnost obou kandidátů výrazná: „fosilní“ Trump vs. „zelená“ Harrisová. V případě vítězství Trumpa, který by podpořil fosilní průmysl na úkor toho obnovitelného, by paliva krátkodobě nejspíš zlevnila, v dlouhodobém měřítku už je to ale složitější.

Evropa totiž na rozdíl od Trumpa v otázce enviromentální oblasti nejspíš neubere, a to by znamenalo ztrátu její konkurenceschopnosti, protože investice do obnovitelných zdrojů energie jsou drahé a v příštích letech vyjdou EU na stovky miliard eur. „Za nás je tedy lepší, když Harrisová bude držet přibližně stejný kurz, který jsme nastavili my, nebo se k němu alespoň bude přibližovat,“ uvedl Hradil.

Trump obecně plánuje daňové škrty včetně nižšího zdanění firem. Harrisová chce naopak korporátní daň ze současných 21 procent zvýšit na 28 procent, a to je pro Evropu lepší varianta.

Podnikat v prostředí s nižším zdaněním je pro společnosti samozřejmě lákavější možnost, takže by se tam mohly začít přesouvat. Evropa ani Česko si ale nemohou dovolit závody s USA v tom, kdo bude mít nižší zdanění korporací. To by totiž vedlo k nižšímu výběru daní a nárůstu státního dluhu.

Opět se tedy dostáváme k tomu, že by Evropa v případě snížení korporátní daně v USA co do konkurenceschopnosti ztrácela. „Za nás je lepší, když se korporátní daně v Americe snižovat nebudou, lepší je tak pro nás vítězství Harrisové,“ dodal Hradil.

Při konkrétních možných dopadech na Evropu nebo i na českého spotřebitele je jednoznačně lepší, když listopadový boj o Bílý dům vyhraje Harrisová. Pro investory do amerických akcií ale bude lepší, když vyhraje republikánský protějšek, a to zejména právě díky jeho daňové politice. Ostatně už během jeho prvního prezidentování mezi lety 2016 a 2020, kdy daně snižoval, se akciovým trhům dařilo.

Nižší zdanění korporátů a jiné daňové škrty totiž americkým firmám umožní generovat vyšší zisky, a to se pozitivně propíše i do akciového indexu S&P 500. Z konkrétních sektorů by pak mohly profitovat banky, producenti fosilních paliv nebo společnosti s malou tržní kapitalizací. V případě vítězství Harrisové by se naopak mohlo dařit zejména firmám podnikajícím v oblasti obnovitelných zdrojů energie.