Ve stínu Mar-a-Lago. Trump má s městem Palm Beach komplikované vztahy

(od našeho zvláštního zpravodaje)

„Trump v podstatě nikam nechodí, není moc vidět. Všichni naopak přicházejí za ním do jeho paláce. Takže pokud nepatříte k okruhu lidí, kteří chodí na jeho večírky, těžko ho zahlédnete. Roční členský příspěvek v klubu Mar-a-Lago činil 100 tisíc dolarů, ale potom, co byl zvolen prezidentem, to zvedli na dvojnásobek,“ líčí Alan Felzenberg, někdejší činitel republikánských administrativ a expert na prezidentskou historii, který žije částečně v Palm Beach a částečně ve Filadelfii, kde přednáší na Pensylvánské univerzitě.

V dobách, kdy měl v Palm Beach letní rezidenci prezident John Fitzgerald Kennedy, to bývalo úplně jiné, tvrdí pamětníci. Do podniku Green’s Pharmacy, kde se dodnes mísí hosté ze všech sociálních vrstev, si prý tehdejší šéf Bílého domu často sám chodil pro žvýkačky, když skončila katolická mše v protilehlém kostele.

Trump má se svým domovským městem Palm Beach komplikovanou historii už od roku 1985, kdy opulentní rezidenci Mar-a-Lago koupil. Trump se později chlubil, že majitele donutil snížit prodejní cenu, když hrozil, že na přilehlém pozemku vybuduje stavby, které zablokují výhled.

„Šíleli z toho. Nemohli ten velký dům prodat, protože mi patřila pláž, a cena šla pořád níž a níž,“ řekl o mnoho let později listu The Washington Post. Se samotným městem Palm Beach pak vedl Trump několik právních bitev – třeba kvůli obří americké vlajce porušující místní předpisy nebo kvůli přelétávajícím letadlům, na něž si Trump stěžoval.

Ostatně už když se nastěhoval, budil u starší, tradiční elity Palm Beach excentrický Trump nevoli prostě už jen tím, že pořádal hlasité celonoční večírky a odmítal se podřídit tamním konzervativním pravidlům, podotkl před časem web Politico.

Jedním z porušení pravidel bylo přitom i to, že Trump – jehož odpůrci často označují za rasistu – otevřel počátkem 90. let klub Mar-a-Lago každému, kdo mohl zaplatit členský příspěvek. Do té doby byly tamní kluby v podstatě rasistické, když odmítaly přijímat židovské i černošské členy, podotýká web.

Že část milionářských sousedů Trumpa dvakrát nemusí ani dnes, se jasně ukázalo v roce 2020, kdy se někteří z nich právní cestou snažili zabránit tomu, aby tehdejší prezident užíval Mar-a-Lago jako svou trvalou rezidenci, s poukazem na to, že to někdejší dohoda s městem z počátku 90. let zakazuje.

Další vlnu nevole vyvolal Trump poté, co jeho radikální příznivci 6. ledna 2021 vtrhli do Kapitolu. Tehdy obyvatelé dvouvěžového obytného komplexu Trump Plaza ve West Palm Beach rozhodli, že jeho jméno z názvu místa odstraní.

„Trumpovi tady v Palm Beach navíc vyběhli se spoustou lidí. Moje známá zajišťovala pro jeho manželku Melanii catering, účet za 12 tisíc dolarů nejdřív prostě hodili do koše,“ tvrdí Felzenbergův známý Eric. Trumpovi podle něj často dodavatelům nakonec nabídnou, že zaplatí třeba třetinu požadované částky, pokud se s nimi nechtějí dlouze soudit. Většina lidí prý nakonec radši vezme peníze.

Zatímco celkově má Trump na Floridě v listopadu volební vítězství zřejmě jisté, v Palm Beach to úplně neplatí. Už proto, že město není – alespoň zatím – republikánskou baštou. Jde o jeden z mála z 67 floridských okresů, kde v minulých prezidentských volbách zvítězil Biden.

„Je tu velká židovská populace, která se historicky kloní spíš k demokratům. Je tu i množství černošských a hispánských voličů. A také hodně lidí, kteří se sem přestěhovali z New Yorku či New Jersey a kteří si svou náklonnost k demokratům přinesli s sebou,“ vysvětluje politolog James Todd z Palm Beach Atlantic University s tím, že i tady ale republikáni náskok demokratů stahují.

Stejně jako na celé Floridě tu tvoří výraznou sílu podporující republikány rodiny konzervativních kubánských imigrantů, kteří prchli před komunistickým režimem.

„Trump je možná trochu loco, blázen, ale pro ekonomiku je moc dobrý. Za něj bylo líp. Bidena opravdu nemám rád,“ potvrzuje lámanou angličtinou řidič kamionu Alejandro, který do USA přišel už před více než 30 lety z kubánského Matanzas. On sám žije ve West Palm Beach, větším pevninském městě, které s exkluzivnějším ostrovním Palm Beach spojuje několik mostů.

Todd si také myslí, že celkově město na Trumpově přítomnosti spíš vydělává.

„Byly tu samozřejmě nějaké spory okolo toho, kolik by město mělo vynakládat na zajištění jeho bezpečnosti, nebo okolo dopravních omezení. Ale lidi to rozhodně neodradilo od toho, aby se sem stěhovali. Za osm let, co tu bydlím, je tu vidět velký populační růst. A myslím, že tu máme částečně i fenomén trumpovské turistiky, navíc se tu koná více republikánských akcí. Takže celkově bych řekl, že je to ekonomicky plus,“ tvrdí Todd. Dodal, že Trumpovy firmy jsou ve městě navíc významnými zaměstnavateli.

„Hodně našich studentů pracovalo pro jeho organizaci, pro jeho kampaň nebo v Mar-a-Lago. Myslím, že i naše univerzita těží z určité blízkosti Trumpovy rodiny,“ připouští také vyučující z Palm Beach Atlantic University, která před časem Melanii Trumpové udělila cenu za její charitativní aktivity.