Kamala Harrisová: Kdo je možná kandidátka na americkou prezidentku

Zde je stručný přehled politických postojů Harrisové v některých klíčových otázkách.

Harrisová je stejně jako Biden silnou zastánkyní podpory Ukrajiny proti ruské agresi, v případě jejího prezidentství tak zřejmě USA postoj nezmění. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci letos slíbila podporu Kyjevu, „dokud bude třeba“.

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina obvinila ze „zločinů proti lidskosti“ na Ukrajině i ze smrti opozičníka Alexeje Navalného. „Všem, kdo tyto zločiny spáchali, a jejich nadřízeným, kteří se na tom podíleli – budete pohnáni k zodpovědnosti,“ vzkázala Harrisová.

Svému republikánskému soupeři Donaldu Trumpovi vyčetla, že „podpořil Putina“, když dříve naznačoval odchod USA z NATO, nebo když řekl, že by šéfa Kremlu povzbudil, ať si s členskými státy s malými výdaji na obranu „dělá, co chce“.

„Až tento konflikt skončí, Hamás už nesmí ovládat Gazu a Izrael musí být v bezpečí,“ řekla loni v prosinci Harrisová, která palestinské hnutí označila za „brutální teroristickou organizaci“. Stejně jako končící prezident podporuje dvoustátní řešení jako způsob urovnání izraelsko-palestinského konfliktu. Vůči izraelskému premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi je ale podle webu Politico v zákulisí kritičtější než stávající prezident.

Letos v březnu Izraeli veřejně vyčetla, že nedělá dost, aby zmírnil „humanitární katastrofu“ v Pásmu Gazy. „Lidé v Gaze hladoví. Podmínky jsou nelidské a naše sdílená lidskost nás nabádá k akci. Izraelská vláda musí dělat víc, aby výrazně navýšila dodávky pomoci. Žádné výmluvy,“ vzkázala tehdy a požadovala okamžité příměří v Gaze a propuštění rukojmích. Odmítla také možný izraelský útok na Rafáh na jihu Pásma Gazy u egyptských hranic s tím, že tamní lidé už nemají kam jít.

Harrisová na rozdíl od Trumpa nehrozí uvalením až 60procentních cel na importy z této asijské země, ale to rozhodně neznamená, že by Peking v případě jejího zvolení mohl čekat velké oteplení vztahů. Nynější viceprezidentka opakovaně mluví o tom, že Západ musí snížit svou ekonomickou závislost na Číně v citlivých oblastech.

Jako senátorka se pak angažovala v oblastech, na které je Peking obzvlášť citlivý – je spolupředkladatelkou zákonů o sankcionování těch, kteří se podílejí na potlačování lidských práv v Hong Kongu či utiskování Ujgurů v čínské provincii Sin-ťiang. Oba následně podepsal tehdejší prezident Donald Trump.

Jako viceprezidentka dostala Harrisová, sama potomek přistěhovalců, od Bidena obří úkol, na němž si vylámalo zuby množství předchozích administrativ – vyřešit migrační krizi na americko-mexické hranici. Harrisová cestovala nejen tam, ale i do Guatemaly a Mexika, loni ohlásila, že od soukromých firem získala příslib 950 milionů dolarů na podporu středoamerických ekonomik k odstranění příčin migrace.

Loni ale američtí pohraničníci evidovali více než dva miliony nelegálních pokusů o překročení hranic USA. Šlo o druhý rok v řadě, kdy číslo překročilo hranici dvou milionů – v předchozím rekordním roce to bylo 2,2 milionu.

Nedávno Harrisová podpořila návrh demokratických i republikánských zákonodárců, který by mj. při určitém počtu přicházejících migrantů znamenal dočasné uzavření hranic a znamenal by i personální posílení pohraničníků i azylových úředníků. Návrh však odmítl Trump, a tím jej u republikánů ve Sněmovně reprezentantů fakticky torpédoval.

Harrisová je zastánkyní vyšších korporátních daní a kvůli škrtům v této oblasti kritizovala Trumpa. Naopak podporuje štědřejší daňové úlevy pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Lze čekat, že v případě zvolení bude pokračovat v uplatňování infrastrukturního balíku a zákona o snižování inflace, obsáhlých a mnohovrstevnatých zákonů, které v Kongresu prosadila Bidenova administrativa.

Viceprezidentka podporovala kroky stávající administrativy v oblasti klimatu, včetně legislativy, která počítá se stovkami miliard dolarů na daňových úlevách kvůli podpoře obnovitelných zdrojů energie a elektromobilů. „Je jasné, že hodiny nejen tikají, ale přímo tlučou,“ řekla loni s odkazem na stále častější přírodní katastrofy připisované klimatickým změnám.

Harrisová dlouhodobě usiluje o celonárodní uzákonění práva žen na interrupci.

Po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který v roce 2022 předal kompetence v této oblasti zcela do pravomoci jednotlivých států, se viceprezidentka stala hlavní tváří kampaně demokratů odmítající zpřísňování potratových restrikcí. I proto, že Biden se jako praktikující katolík v minulosti několikrát vyjadřoval opačně.

Letos v březnu Harrisová pravděpodobně jako první americký politik v úřadu prezidenta či viceprezidenta navštívila potratovou kliniku.