Šéfkou tajných služeb USA má být Tulsi Gabbardová. Viní Bidena, že nenaslouchal Rusku

„Vím, že Tulsi přinese nebojácného ducha, který definoval její slavnou kariéru, do naší zpravodajské komunity, bude prosazovat naše ústavní práva a zajišťovat mír prostřednictvím síly,“ řekl Trump ke jmenování Gabbardové na pozici, z níž by měla dohlížet na 17 amerických zpravodajských agentur včetně CIA.

V samotné oblasti zpravodajských služeb nemá Gabbardová velké zkušenosti, hodně se nyní navíc připomíná její kontroverzní tajná cesta do Sýrie, kde se v roce 2017 setkala s diktátorem Asadem, zatímco Washington podporoval povstalce proti jeho režimu.

Po schůzce s Asadem pak Gabbardová řekla, že Asad „není nepřítel USA“ a že je „skeptická“ k tomu, že by syrský lídr nařídil použití chemických zbraní. Dělo se tak ve chvíli, kdy tehdejší americký ministr zahraničí Rex Tillerson s odvoláním na americké tajné služby říkal, že je s „velkou jistotou“ přesvědčen o tom, že Asad chemické útoky nařídil. Samotný Trump dokonce tvrdil, že „není pochyb“, že za útokem je syrský režim.

„Tulsi Gabbardová papouškuje falešnou ruskou propagandu,“ zlobil se například tehdejší republikánský senátor Mitt Romney. „Její zrádné lži mohou stát životy,“ dodával.

Schválení Gabbardové do čela amerických tajných služeb tak na rozdíl od dalších Trumpových nominací nemusí být automatické, přestože nový Kongres ovládají republikáni, podotkl jinak této straně poměrně nakloněný list New York Post.

Gabbardová se jinak mezi Trumpovými nominacemi vymyká už tím, že politickou dráhou začínala jako demokratka. Nejprve byla zvolena regionální zákonodárkyní na Havaji, v roce 2004 odešla jako dobrovolnice s Národní gardou do Iráku, později byla v roce 2012 v 31 letech jako demokratka zvolena do Sněmovny reprezentantů.

Praktikující hinduistka byla původně zastánkyní liberální politiky, včetně homosexuálních manželství či práva na potrat. V Kongresu zůstala až do ledna 2021, mezitím v rámci Demokratické strany marně usilovala o prezidentskou nominaci a byla mimo jiné místopředsedkyní stranického celonárodního vedení.

Rozruch vyvolala také, když po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 obvinila z vypuknutí konfliktu Bidenovu administrativu, protože podle ní nenaslouchala „oprávněným obavám o bezpečnost Ruska“, a zároveň varovala, že jakýkoliv pokus Putinův vojenský pád zastavit může vést k jaderné válce.

V říjnu 2022 pak řady Demokratické strany opustila s odůvodněním, že je to „elitistický spolek válečných štváčů“. Letos vstoupila do Republikánské strany, k níž delší dobu inklinovala. V srpnu pak podpořila kandidaturu Trumpa, po jehož boku se objevila.