Článek
V americkém volebním systému o šéfovi Bílého domu každé čtyři roky nakonec rozhodne několik málo „swing states“ váhajících mezi republikány a demokraty. Které to budou letos?
V součtu utratily obě prezidentské kampaně nejvíc peněz na Floridě
Do těchto pěti států jezdili kandidáti na prezidenta a viceprezidenta agitovat nejčastěji:
Pensylvánie (20 volitelů)
Stát s necelými 13 miliony obyvatel býval vždy považován za součást „modré zdi“, tedy jasnou baštu demokratů. Souviselo to se silným průmyslem a organizovanými odbory, na konci 20. století ale začaly tyto podniky krachovat a posilovala voličská podpora republikánů.
Frustraci dělníků a horníků zúročil v minulých volbách Trump, když zde udolal Hillary Clintonovou těsným rozdílem 0,7 procenta.
V USA začaly volby, v Dixville Notch vyhrál Biden
To se ukázalo jako jeden z rozhodujících okamžiků celých voleb. Obhajující šéf Bílého domu by letos rád minulý úspěch zopakoval, pro Bidena je zisk tohoto státu zásadní.
Zatímco například největší město Filadelfie se silnou černošskou populací mobilizuje proti Trumpovi, prezidentova opora je na venkově. Voličskými náladami může zahýbat nedávné zastřelení černocha Waltera Walace policií ve Filadelfii a následné násilné protesty i spor o těžební metodu tzv. frakování plynu z břidlic, na niž je v Pensylvánii navázána řada pracovních míst. Biden chce federální podporu kontroverzní metody ukončit.
Florida (29 volitelů)
Třetí nejlidnatější stát USA s téměř 21,5 milionu obyvatel, kam Trump loni oficiálně přemístil své trvalé bydliště, platí vždy za jedno z nejdůležitějších (a nejméně předvídatelných) bojišť.
V součtu utratily obě prezidentské kampaně nejvíc peněz právě v tomto státě – do poloviny října to bylo zhruba 258 milionů dolarů (bezmála šest miliard Kč). Od roku 1964, s jedinou výjimkou roku 1992, platí, že kdo získá „sluneční stát“, získá i Bílý dům. Zejména pro Trumpa téměř neexistuje scénář, v němž v tomto státě prohrál, a přesto obhájil prezidentský post.
Volby v USA jsou velkou zkouškou i pro sociální sítě
Florida má silnou hispánskou menšinu a větší roli než jinde tu hraje i zahraniční politika USA. Trump si dobře stojí u kubánských emigrantů, jimž se zamlouvá jeho tvrdý postoj vůči socialistickým režimům na Kubě a ve Venezuele. Lépe si vede i u penzistů, kteří se sem ve velkém stěhují z celých USA. Biden má ale u seniorů silnější postavení, než měla Clintonová, populace Floridy navíc postupně mládne.
Severní Karolína (15 volitelů)
Bohatý zemědělský stát má s 10,5 milionu obyvatel populaci velikostně srovnatelnou s Českem. Za posledních deset let tu v prezidentských volbách zvítězil demokrat jen jednou (Barack Obama v roce 2008) a většina zástupců v Kongresu jsou republikáni.
Bližší pohled ale ukazuje, že republikánská podpora opírající se především o venkov, poněkud slábne. Stát má více registrovaných demokratů a tamním guvernérem je také demokrat.
Toto rozdělení vede v tomto státě často k vyhroceným ideologickým sporům – před několika lety například o (již zrušený) zákon, který zakazoval transsexuálům a gayům používat veřejné toalety opačného biologického pohlaví.
O příštím prezidentovi USA může rozhodnout až Nejvyšší soud
Pro Bidena by byl zisk tohoto státu příjemným bonusem, pro Trumpa jde téměř o nutnost.
Michigan (16 volitelů)
Podobně jako Pensylvánie další tradiční bašta demokratů v „rezavém pásu“ dříve prosperujícího těžkého průmyslu, o jejíž navrácení Biden usiluje. Před čtyřmi lety v desetimilionovém státě Trump vyhrál, ovšem nejtěsnějším rozdílem ze všech států – jen o 0,2 procentního bodu. V největším městě Detroit s početnou černošskou populací přitom drtivě prohrál, když tu získal jen tři procenta.
Spory o protikoronavirová opatření, které jsou k vidění napříč USA, jsou v Michiganu obzvláště vypjaté. Šestice ozbrojenců se kvůli nim dokonce chystala unést demokratickou guvernérku Gretchen Whitmerovou, plán zmařila až FBI. Demokraté tu dle průzkumů získávají zpět množství bělošských voliček.
Wisconsin (10 volitelů)
Patrně největší překvapení minulých voleb. Žádný větší průzkum tu nepředpovídal Trumpovo vítězství, Clintonové se v průměru věštil náskok přes šest procentních bodů. Stát, kde od roku 1988 vítězili nepřetržitě kandidáti demokratů, ale před čtyřmi lety získal republikán Trump, byť s těsným náskokem 0,7 procentního bodu.
Dvě skupiny, které nepřiznají, že volí Trumpa
Pro Bidena jde letos o další letitou baštu demokratů na tradičně průmyslovém severu USA, kterou se bude snažit získat zpět. Přitížit mu může to, že Wisconsin se v posledních týdnech stal jedním z center epidemie koronaviru.
Texas jako možné překvapení |
---|
Potenciální zemětřesení může přinést Texas. Druhý nejlidnatější stát USA s bezmála 29 miliony obyvatel disponuje 38 voliteli. |
Posledním kandidátem demokratů, který tu (těsně) vyhrál, byl v roce 1976 Jimmy Carter. |
I letos zřejmě zvítězí republikán Trump, dle průzkumů ale vede jen o 2,3 procentního bodu. |
Pro srovnání – celkově poražený republikán Mitt Romney tu v roce 2012 vyhrál o 15,8 procentního bodu. |
Dříve neotřesitelná pozice republikánů ve státě „osamělé hvězdy“ oslabuje setrvale, což dle analytiků souvisí s posilováním hispánské menšiny. |