Evropu před volbami straší hrozba amerických cel i odlivu investic

Kamala Harrisová by pro ekonomiku EU znamenala daleko menší hrozby, shodují se analytici. Na druhou stranu s koncem války na Ukrajině, který Trump rovněž slibuje, by některé tlaky na evropské ekonomiky mohly polevit.

Trump má ovšem větší sklony k protekcionismu než Harrisová, což je pro Evropu nevýhodné. „Její prosperita závisí na dobrém fungování přeshraniční obchodní spolupráce,“ zdůraznil ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Prudkým zvýšením cel chce Trump donutit firmy k přesunu výroby do USA. Navrhuje je mezi deseti a dvaceti procenty na veškeré dovážené zboží a clo šedesát procent či více na zboží z Číny.

Taková opatření by zřejmě nezůstala bez odvety a dovážené zboží by pak zdražilo spotřebitelům.

„Pro mě je nejkrásnějším slovem na světě clo,“ prohlásil Trump v rozhovoru pro Bloomberg.

Jen cla na evropská auta by přitom podle Hradila mohla pro evropské země znamenat ztráty v řádu desetin procenta hrubého domácího produktu. Už když byl Trump prezidentem v letech 2017 až 2021, uvalil cla na pračky, solární panely, ocel, hliník a další dovážené zboží z Číny i Evropy.

Nová míra protekcionismu může být daleko vyšší. A to v situaci, kdy jsou evropské země finančně vyčerpané po pandemii covidu a inflační krizi vyvolané válkou na Ukrajině a drahými energiemi.

Do USA sice míří necelá tři procenta českého vývozu, případná nová cla by ale z EU nejvíc dopadla na Německo, na které jsou české firmy napojené. Velké obavy z cel mají i Itálie nebo Irsko. Do Spojených států loni z EU zamířilo zboží za půl bilionu eur (asi 12,6 bilionu Kč), což je asi pětina unijního vývozu. Mezi největší položky patří auta a chemikálie. Americké dovozy do Evropy jsou zhruba o třetinu nižší.

„Trump by se nejspíš zaměřil primárně na podporu domácí ekonomiky a zajištění levnějších energií. Prostor mu v tomto směru dávají právě cla a možné kapacity tamního těžebního a energetického sektoru,“ řekl analytik Banky Creditas Petr Dufek.

Pokud se ochrana amerického trhu zvýší, lze podle něj očekávat i zesílení odlivu investic z EU do USA.

„Nabízejí jednodušší podnikatelské prostředí, levné energie a dostupné flexibilní pracovníky. Potenciální odliv investic považuji za větší a dlouhodobější problém než třeba cla na evropská auta, protože může znamenat nejenom nižší hospodářský růst, ale také další technologické zaostávání,“ uvedl Dufek.

Podle ekonoma Petra Bartoně trhy v případě Trumpova zvolení očekávají nižší firemní daně, nižší cenu ropy a vyšší růst burzy. „To by v Česku zlevnilo některé energie, ale přetáhlo by to světové investory spíše do USA,“ souhlasí s Dufkem.

K razantnímu navýšení cel pro Evropu se Trump podle Bartoně ale uchýlit nemusí. „Krátkodobě by to pomohlo některým americkým dělníkům, ale ublížilo by to všem americkým spotřebitelům. Ve druhém období by už Trumpovi nešlo o znovuzvolení dělnictvem, ale o zápis do historie, proto by je téměř jistě nezavedl,“ míní.

Harrisová obchodní politiku zásadně měnit nehodlá. Její vítězství by ale nejspíš znamenalo vyšší firemní daně v USA, jejich vyšší zadlužování a nižší růst akcií, doplnil.

„To by vyššími úroky prodražilo i české státní zadlužování, ale potenciálně na druhou stranu zase i přilákalo některé nerozhodné zahraniční investory k nám,“ věří Bartoň.

„Hlavním znakem programu Harrisové jsou dotace, respektive daňové úlevy. Snaha dát do pořádku rozpočet a usměrnit zadlužování není s ohledem na všechny možné podpory nejspíš skutečnou prioritou,“ podotkl Dufek. „Takže je v tomto případě otázkou, kdo to všechno zaplatí,“ dodal.