Ekonomice se za Bidena dařilo, Američany ale trápí vysoké ceny

„Americká ekonomika se z pandemie zotavila mnohem rychleji než ty evropské, navíc nebyla vystavena nabídkovému šoku v podobě odstavení ruských zdrojů energií,“ řekl Novinkám ekonom washingtonského American Enterprise Institute Dalibor Roháč.

Hospodářství USA si vede dobře i podle předsedy Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitele think-tanku IDEA a profesora na newyorské Kolumbijské univerzitě Jana Švejnara. „Poslední dva roky rostlo asi o tři procenta ročně a i tento rok posiluje neočekávaně silně. Je to velký rozdíl oproti Evropě, která si tak dobře nevede,“ tvrdí Švejnar.

Rozdíly mezi velkými evropskými ekonomikami jako Německo nebo Francie a USA se podle Roháče výrazně rozevřely.

Američanům se také dařilo snížit nezaměstnanost, která se nyní pohybuje na úrovni kolem čtyř procent.

„V poslední době se zvýšila, což vyvolává obavy z vývoje ekonomiky v následujících letech. Nicméně je na nízkých hodnotách a menší než v eurozóně,“ podotkl analytik České spořitelny Jiří Polanský.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček připomněl investice, které podle jeho slov probíhaly především v oblasti infrastruktury, což vytvořilo nová pracovní místa a nezaměstnanost snížilo.

Cenová hladina ale za Bidena rostla, a i když se její růst už podařilo zkrotit, je to pro Američany palčivé téma. Podle Křečka se tím Biden řadí po bok minulých prezidentů Geralda Forda nebo Jimmyho Cartera, jež inflace stála nemálo politických bodů.

„Inflace na rozdíl od nezaměstnanosti zasahuje všechny, navíc její efekt dopadá disproporčně více na chudší skupiny obyvatel,“ dodal ekonom.

Američané proto subjektivně vnímají situaci méně optimisticky než experti hledící na celková čísla a trendy. „Index spotřebitelské důvěry zůstává pod úrovní před pandemií covidu. Důvodem je chronický dopad inflace. Ta se sice poměrně rychle dostala ze svého vrcholu v roce 2022, kdy meziročně dosáhla osmi procent, na přijatelnou úroveň, ceny však pochopitelně zůstaly vysoké,“ potvrdil Roháč.

Švejnar shrnul, že se inflaci podařilo zkrotit mnohem rychleji, než se očekávalo, a bez vlivu na růst nezaměstnanosti. Už se blíží dvěma procentům, tedy cíli centrální banky.

Podstatná část populace ji ale nadále vnímá jako vysokou. „Je to podobné jako u nás. Když jdou ceny nahoru a pak se zastaví a zůstanou na vysoké úrovni, lidé mají pocit, že je stále vysoká inflace. Je ale potřeba vzít v potaz, že reálné mzdy očištěné o inflaci už druhým rokem v řadě rostou,“ vysvětlil.

Právě vysoké ceny nejčastěji zmiňuje ve své kritice končící vlády republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump. A Roháč mu dává za pravdu.

„Trumpova kritika je oprávněná. Na rozdíl od evropské inflace, která byla prakticky výlučně výsledkem nabídkového šoku způsobeného ruskou invazí, tu americkou táhl výrazný nárůst vládních investic a jiných výdajů obsažených v množství výdajových balíčků schválených na počátku Bidenova období v řádu bilionů dolarů,“ prohlásil.