Do Bílého domu se vrací první odsouzený exprezident USA

Donald Trump byl prezidentem Spojených států od ledna 2017 do ledna 2021. Při obhajobě funkce ve volbách na podzim 2020 neuspěl a prezidentem byl zvolen Joe Biden z Demokratické strany.

V listopadu 2022 Trump oznámil, že se v roce 2024 bude znovu ucházet o Bílý dům. Trump byl republikány na sjezdu nominován jako kandidát na prezidenta už potřetí za sebou. Letos suverénně vyhrál republikánské primárky, potřebný nadpoloviční počet delegátů získal již 12. března.

Trump se stane teprve druhým prezidentem USA, který se do funkce vrátil po předchozím neobhájení - prvním byl Glover Cleveland v roce 1893.

V letošní předvolební kampani se zaměřoval hlavně na migrační krizi a ekonomiku. Zavést se chystá například vysoká cla na dovoz vybraného zboží jak od spojenců, jako je například Evropská unie, tak ze zemí, které Spojené státy považují za své rivaly, jako je Čína.

Migrace se týkají hned první dva body v programové části Trumpových oficiálních stránek. „Uzavřít hranici a zastavit invazi imigrantů,“ je v prvním. „Uskutečnit největší deportační operaci v americké historii,“ stojí ve druhém v narážce na plán v táborech shromáždit a následně ze země vyhostit nejméně 11 milionů přistěhovalců, kteří nemají potřebné dokumenty.

Pozornost vyvolala jeho nepravdivá tvrzení o haitských migrantech, kteří Američanům jedí jejich psy a kočky. To řekl během jediné předvolební debaty s viceprezidentkou a demokratickou kandidátkou Kamalou Harrisovou 11. září.

Trump se během debaty stejně jako několikrát předtím vyhnul i přímé odpovědi na otázku, zda je v americkém zájmu, aby Ukrajina vyhrála válku s Ruskem. Tvrdil, že chce mír a že by o něm jednal s vůdci obou stran, jakým způsobem má ale válka skončit, neřekl.

Trump v minulosti prohlásil, že pokud by byl prezidentem, ruskou válku na Ukrajině by ukončil do „24 hodin“. Jak by toho docílil, ovšem nesdělil. Kriticky se vyjadřoval na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a při letošní schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem řekl, že v případě zvolení nehodlá finančně podporovat Ukrajinu a je přesvědčen, že tak ukončí válku Ruska proti této zemi.

Krátce před zahájením ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Trump označil počínání ruského prezidenta Vladimira Putina kolem Ukrajiny za chytré a geniální. O pár dní později ruskou invazi odsoudil a řekl, že se za Ukrajince modlí. Putin podle Trumpa využil Bidenovy slabosti a zaútočil.

V debatě s Harrisovou také mimo jiné prohlásil, že jeho soupeřka nenávidí Izrael a zároveň i Araby a že její vítězství by vedlo k zániku židovského státu. Trump podle listu The Jerusalem Post reagoval „tradiční frází“, že kdyby byl prezidentem, válka by nikdy nepropukla. Podle listu ale neřekl, jak by toho docílil.

Podobně se vyjadřoval i k napjatému vztahu Číny a Tchaj-wanu. Uvedl, že pokud by Čína napadla Tchaj-wan, uvalil by na ni další cla. Na otázku, zda by proti čínské blokádě Tchaj-wanu použil vojenskou sílu, Trump odpověděl, že k tomu nedojde, protože čínský prezident Si Ťin-pching ho respektuje.

V polovině července se stal Trump terčem atentátníka na předvolebním mítinku ve městě Butler ve státě Pensylvánie. Trump z útoku vyvázl se zraněním ucha, zabit však byl jeden účastník akce a další dva byli zraněni, zemřel i útočník.

Trumpa hned po prvních výstřelech na mítinku obklopili osobní strážci a s krví na tváři ho odvedli z pódia, na němž exprezident začínal svůj projev. Trump byl vyfocen, jak se zkrvavenou tváří zvedá pěst.

„Mnoho lidí říká, že je to nejikoničtější fotografie, jakou kdy viděli… Mají pravdu a já jsem nezemřel. Obvykle musíte zemřít, abyste měli ikonickou fotku,“ řekl k známé fotce.

V polovině září se stal opět terčem pokusu o atentát. Uvedl to americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který se zabývá incidentem v Trumpově golfovém klubu na Floridě, kde se ozvala střelba. Incident se stal ve městě West Palm Beach na Floridě. Podezřelý se zbraní ve stylu sovětské útočné pušky kalašnikov porušil bezpečnostní perimetr u golfového hřiště, což přimělo agenty tajné služby k zahájení střelby.

Trump byl v minulosti i členem Demokratické strany, Reformní strany a nezávislým. Když v roce 2015 oznámil kandidaturu na prezidenta za republikány, byl považován za jasného outsidera. Jeho kampaň provázená řadou chytlavých a kontroverzních výroků ale slavila úspěch. V červnu 2016 byl již jistým vítězem republikánských primárek, v červenci se pak stal republikánským kandidátem na prezidenta. Ve volbách 8. listopadu 2016 porazil demokratku Hillary Clintonovou a 20. ledna 2017 se stal 45. prezidentem USA.

Funkční období Donalda Trumpa, který vydělal jmění v realitách, moderoval v televizi a byl spjat i se soutěžemi Miss, provázely od ledna 2017 kontroverzní momenty i kritický pohled části Američanů. Trump přišel s vizí America First (Amerika na prvním místě), kterou se ve funkci řídil. V nedávném rozhovoru řekl, že za největší chybu svého prezidentství v letech 2017 až 2021 považuje výběr některých podle něj neloajálních spolupracovníků či takzvaných jestřábů podporujících americký intervencionismus.

Ve volbách v roce 2020 prohrál s demokratem Bidenem. Volby uvrhly USA do politické krize, protože Trump je nepodloženě označoval za zmanipulované a označil je bez důkazů za „největší volební podvod, jaký byl kdy ve Spojených státech amerických spáchán“.

Po sečtení všech hlasů jich získal Biden přes 81 milionů a Trump přes 74 milionů, což jsou - díky rekordní volební účasti téměř 67 procent za sto let - dva nejvyšší výsledky v historii Spojených států. Trump opakovaně odmítl uznat porážku a jeho tým podal desítky žalob a podnětů. Společné zasedání obou komor Kongresu, které se sešly 6. ledna 2021, aby potvrdily Bidenovo vítězství, narušili Trumpovi příznivci, kteří násilím vpadli do budovy Kapitolu. Při útoku výtržníků zemřelo pět lidí a demokraté se následně rozhodli zahájit proces ústavní žaloby, přestože do konce Trumpova funkčního období zbývaly necelé dva týdny.

Do dějin se tak 45. prezident USA mimo jiné zapsal i jako první hlava státu, která dvakrát čelila ústavní žalobě, takzvanému impeachmentu. Poprvé v prosinci 2019 za možné zneužití pravomocí a obstrukce vůči Kongresu v souvislosti s údajným nátlakem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby Kyjev vyšetřoval Huntera Bidena, syna tehdejšího favorita demokratů na nominaci do prezidentských voleb. V obou případech byl shledán nevinným.

Nejtěžší zkoušce svého prezidentství podle amerického tisku čelil v souvislosti s pandemií covidu-19. Terčem kritiky i z vlastních politických řad byl kvůli způsobu, jak na nákazu jeho administrativa reagovala a jak on sám o ní informoval. Na krizi s koronavirem navázala hospodářská recese nebo nepokoje reagující na smrt černocha George Floyda, který zemřel v květnu 2020 po zatýkání bělošským policistou. Podle části demonstrantů v USA převládal systémový rasismus, což Trump odmítl. Za úspěch na domácím poli prezident označoval daňovou reformu. Evergreenem byla Trumpova snaha o omezení imigrace.

Během Trumpovy éry se zhoršily vztahy USA s Čínou a Íránem, komplikované byly vztahy s Ruskem. Pozornost médií si Trump získal třemi schůzkami s vůdcem KLDR Kim Čong-unem, USA za jeho vlády stály za navázáním styků mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a některými dalšími státy.

Pod Trumpovým vedením Spojené státy mimo jiné odstoupily od pařížské klimatické dohody, oznámily konec spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) či odstoupily od jaderné dohody s Íránem. Trumpův nástupce Biden poté řadu těchto rozhodnutí zvrátil.

Trump je nyní aktérem několika sledovaných kauz, je například obžalován ze snahy zvrátit výsledky prezidentských voleb 2020 a od letošního května i prvním bývalým americkým prezidentem odsouzeným v trestním procesu. Newyorská porota koncem května shledala Trumpa vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce Stephanii Cliffordové, známé také jako Stormy Daniels, za mlčenlivost před volbami z roku 2016. Newyorský soudce počátkem září odložil na 26. listopadu, tedy dobu až po volbách, stanovení výše trestu pro Trumpa v této kauze.

Trump se narodil 14. června 1946 v New Yorku, jeho matka pocházela ze Skotska, prarodiče z otcovy strany pak z Německa. Otec Fred se etabloval jako stavitel v newyorském Queensu, takže syn se mohl učit přímo u zdroje. Vojenská přípravka měla Trumpovu energii nasměrovat „pozitivním směrem“. Následovala studia ekonomie na Pensylvánské univerzitě (1968). „Koketoval jsem s myšlenkou dělat herectví, ale reality byly mnohem lepší kšeft,“ vysvětlil.

V roce 1976 se Trumpovi podařilo domluvit si osmdesátimilionový úvěr a ještě větší daňové úlevy a konečně „rozjet pořádný byznys“. Jeho zlaté časy trvaly celá 80. léta, pak se ale Trump dostal do finančních potíží a jeho některé společnosti (například provozovatel kasin, firma Trump Entertainment Resorts či firmy spojené s nemovitostmi) opakovaně vyhlásily bankrot. Nyní jeho rodinné impérium The Trump Organization zahrnuje hotely, reality či golfová hřiště. Trump je vášnivým golfistou.

Od roku 2005 je potřetí ženatý, jeho manželkou je bývalá slovinská modelka Melania rozená Knavsová (54), s níž má syna Barrona. Jeho první manželkou byla lyžařka, modelka a podnikatelka českého původu Ivana Trumpová, rozená Zelníčková (1949-2022). Narodili se jim synové Donald a Eric a dcera Ivanka, která s manželem Jaredem Kushnerem působila v otcově prezidentské administrativě. Druhou Trumpovou ženou byla herečka Marla Maplesová, s níž má dceru Tiffany.