STAN: Starostové a nezávislí vyrostli z regionálního hnutí

Starostové a nezávislí se v roce 2009 vyvinuli z uskupení Nezávislí starostové pro kraj, které se zaměřovalo zejména na Zlínský kraj. Předsedu Josefa Zíchu ve stejném roce vystřídal Petr Gazdík.

Hnutí tehdy zahájilo úzkou spolupráci s nově vzniklou stranou TOP 09, a to na všech úrovních politiky v České republice. Podpora ze strany Starostů byla zdůrazněna i v logu začínající strany. Spolupráce TOP 09 a STAN trvala do roku 2016, avšak v některých volbách vystupovaly strany jednotně i poté.

STAN má blízko také k hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK), které plní pozici krajské organizace Starostů a nezávislých.

Podle hodnotového desatera vychází program STAN „z kořenů judaisticko-křesťanské morálky Evropy“. Podobná slova lze nalézt také v dokumentech TOP 09. Starostové se hlásí k ideálům otevřenosti, rovnosti mužů, žen a příležitostí, zastávají svobodu vyznání ve státě, v němž církev nemá žádný podíl na moci.

V desateru také vytyčili záměr obsazovat veřejné funkce sebevědomými lidmi, kteří dokážou nést zodpovědnost za sebe i společnost.

Podle stanov je nejvyšší orgánem hnutí celorepublikový sněm. Má být svoláván zpravidla každoročně, vždy však alespoň jednou za dva roky. Sněm mimo jiné volí předsedu, 1. místopředsedu, řadové místopředsedy a některé další členy předsednictva. Jeho součástí jsou také zástupci poslaneckého a senátorského klubu, pokud STAN takové kluby má.

V roce 2019 byl předsedou zvolen Vít Rakušan, poslanec a dřívější místopředseda STAN. V letech 2010–2019 řídil z pozice starosty svůj rodný Kolín. Mezi lety 2017 a 2019 současně zastával funkce starosty, zastupitele Středočeského kraje a poslance. Na post hlavy obce rezignoval, když se stal předsedou STAN, ponechal si však křeslo kolínského zastupitele.

Podle své osobní webové stránky zastává jednoduchý a moderní stát, který občanům slouží a nepřekáží. Hlásí se k odkazu prvního prezidenta ČR Václava Havla.

V červnu 2009 STAN, tehdy ještě bez spolupráce s TOP 09, zamířili do voleb do Evropského parlamentu, sestavili kandidátní listinu STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ – VAŠE ALTERNATIVA. Obdrželi však jen 2,28 % platných hlasů a na žádný mandát nedosáhli.

O rok později do sněmovních voleb vstoupilo 14 zástupců STAN na kandidátní listinu TOP 09. Stranu podpořilo 16,7 % voličů, stala se tak třetí nejsilnější za ODS a vítěznou ČSSD. TOP 09 dosáhla na 41 mandátů, tři z nich připadly členům STAN – Petr Gazdík byl zvolen ve Zlínském kraji, Stanislav Polčák v Praze a Josef Cogan v Královéhradeckém kraji.

Ve volbách sice zvítězila sociální demokracie, vládní koalici ale sestavila druhá ODS vedená Petrem Nečasem. Do vlády vstoupila právě s TOP 09 a se stranou Věci veřejné.

Nečasova vláda podala demisi v červnu 2013 po vypuknutí kauzy Nagyová. Sestavením nové vlády pověřil prezident Miloš Zeman dřívějšího poslance a mj. ministra financí Jiřího Rusnoka. Jeho vláda však nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, ta sama podala návrh na vlastní rozpuštění, který prezident přijal v srpnu 2013.

Na konci října 2013 se konaly „předčasné volby“ do Poslanecké sněmovny. Starostové dále podporovali TOP 09, která obdržela 11,99 % platných hlasů, v absolutním počtu téměř 600 tisíc – o necelých 280 tisíc méně než v roce 2010.

Starostové se již podíleli na obsazování krajských kandidátek výrazněji – o poslanecký mandát se jich ucházelo 79. Počet úspěšných kandidátů z listin TOP 09 klesl ze 41 na 26, Starostové zůstali i nadále ve Sněmovně ve třech. Za SLK byl navíc za Liberecký kraj zvolen poslancem Jan Farský.

Novou vládu sestavila vítězná ČSSD s ANO 2011 a KDU-ČSL, premiérem se stal sociální demokrat Bohuslav Sobotka. TOP 09 tak zamířila i se Starosty do opozice.

V březnu 2014 Gazdík již neobhajoval svou funkci předsedy, místo něj byl zvolen hejtman Libereckého kraje Martin Půta, který jen osm dní před zvolením opustil pozici předsedy SLK.

V roce 2014 již byl název STAN postaven na roveň TOP 09 na listině při volbách do Evropského parlamentu. Společná koalice skončila se ziskem 15,95 % platných hlasů na druhém místě těsně za vítězným ANO, obsadila čtyři křesla z 21 přidělených České republice.

Funkci předsedy vykonával Půta pouze necelých osm měsíců, v listopadu 2014 její výkon pozastavil kvůli podezření z přijetí úplatku. Stranu tak vedl 1. místopředseda Petr Gazdík. Po roce Půta nakonec rezignoval na předsednictví.

Dále ale řídil Liberecký kraj, hejtmanem se stal i po volbách v letech 2016 a 2020. Právě v roce 2020 jej krajský soud zprostil obvinění, tento rozsudek však zrušil odvolací soud.

V dubnu 2016 byl Gazdík opět zvolen předsedou Starostů a nezávislých. V krajských volbách kandidovali Starostové ve čtyřech krajích samostatně, v dalších většinou v koalici s místními organizacemi starostů. S TOP 09 se na jedné kandidátní listině objevili pouze v Jihočeském kraji, vedle nich v koalici bylo ještě Hnutí Občané pro Budějovice.

S vlastními kandidátními listinami postupovali Starostové a TOP 09 i ke sněmovním volbám o rok později. STAN původně usilovali o utvoření volební koalice s KDU-ČSL. Podle tehdejšího znění zákona by však pro vstup do Sněmovny potřebovala taková koalice alespoň 10 % hlasů. Ve volebních průzkumech si ale koalice vedla hůře, a strany proto od ní ustoupily.

Za celorepublikového lídra do voleb Starostové určili Jana Farského. Ten také vedl kandidátní listinu v Praze, ačkoliv pochází z Libereckého kraje a v té době rovněž působil v tamním krajském zastupitelstvu.

STAN získali 5,18 % hlasů, TOP 09 5,31 % hlasů: strany tedy jen těsně překročily 5% hranici pro vstup do Sněmovny.

Starostové se stali nejmenším parlamentním uskupením, i tak si však polepšili co do počtu vlastních poslaneckých křesel. Ve Sněmovně jich nově zasedalo šest, díky tomu sestavili vlastní poslanecký klub. Podle jednacího řádu je k takovému kroku na začátku volebního období zapotřebí nejméně tří poslanců.

V roce 2019 Gazdík na celorepublikovém sněmu dále neobhajoval předsednictví. Místo něj byl hlavou hnutí zvolen Vít Rakušan. 1. místopředsedou se stal Jan Farský a Gazdíka sněm vyslal do předsednictva v roli řadového místopředsedy.

Značný úspěch v senátních volbách na podzim 2020 málem přinesl Starostům pozici nejsilnější strany v horní komoře Parlamentu. V reakci na volební výsledky se však spojily kluby ODS a TOP 09, čímž překonaly STAN v počtu členů, a pozici předsedy Senátu si tak udržel Miloš Vystrčil (ODS).

Pro sněmovní volby 2021 sestavili STAN koalici s Piráty, jejím lídrem je pirátský předseda Ivan Bartoš. Společně chtějí dosáhnout zisku alespoň 25 % hlasů.

Schválená koaliční smlouva počítá např. s tím, že se kandidáti zavážou nevyzývat voliče k udělování preferenčních hlasů kroužkováním na společné kandidátce. „Kandidát koalice je povinen zdržet se jakékoli výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkovaní,“ uvádí se v ní.

Pokud by však přesto získala v důsledku preferenčních hlasů mandát jiná strana, než určuje dohodnuté pořadí, je povinna poskytnout svému partnerovi „nefinanční kompenzace“. Mělo by jít například o pozice ve sněmovních výborech, které bude obsazovat „překroužkovaná“ strana.