Wintr: Stížnosti odmítnutých kandidátů k Ústavnímu soudu nemají šanci

Vyřazení kandidáti Karel Janeček i Denisa Rohanová již avizovali, že se obrátí se stížností na Ústavní soud. Může to ovlivnit konání voleb 13. a 14. ledna?

Stížnost podat mohou, ale odkladný účinek to nemá. Záleží, kdy ji podají a jak se k tomu ÚS postaví. Zatím máme precedens z roku 2012, kdy takovou stížnost podal Tomio Okamura. Soud tehdy vyvinul značné úsilí, aby o této stížnosti rozhodl ještě před volbami. Rozhodl asi tři dny před prvním kolem. Tím, že rozhodl v jeho neprospěch a stížnost zamítl, nedošlo k žádné změně.

Pokud by však ÚS rozhodl ve prospěch nějakého kandidáta a vrátil ho do hry, musel by asi odložit volby.

Volba by jinak byla neregulérní, výrazně by znevýhodnila kandidáta, který by se takto krátce před volbami dozvěděl, že může kandidovat. Myslím si ale, že stížnosti nebudou úspěšné. Nejvyšší správní soud řekl vše podstatné a pečlivě se zabýval všemi námitkami stěžovatelů, že je systém neústavní.

NSS ostře zkritizoval systém kontroly podpisů ze strany ministerstva vnitra. Překvapily vás některé výtky?

S kolegy jsme dlouhodobě říkali, že by kandidatura paní Rohanové měla být odmítnuta, protože není možné kandidovat dříve, než jsou vyhlášené volby (ve Sbírce zákonů vyšel termín voleb 1. července 2022). Náš názor přijal i NSS. Pokud jde o kandidatury Karla Diviše a Karla Janečka, to záviselo na přezkoumání údajů petentů, jestli je bude jako NSS akceptovat jako platné i u těch, které ministerstvo považovalo za neplatné.

Předpokládal jsem, že Karel Diviš uspěje, protože mu do 50 tisíc podpisů chybělo velmi málo (116), u Karla Janečka to bylo nakonec velmi těsné. Ministerstvo přezkoumalo 5618 neuznaných podpisů, 433 uznalo jako platné, a kdyby uznalo ještě o 19 víc, tak by už v přepočítávání chybovosti přelezl 50tisícovou hranici.

Je běžné, aby NSS takto detailně překontroloval všechny neuznané podpisy?

NSS je v nekomfortní situaci. Složitý systém kontroly zakotvuje především zákon, který nutí ministerstvo k provádění rozsáhlé namátkové kontroly u prvních 8500 podpisů a pak dalších 8500. Pokud to chce NSS opravdu férově přezkoumat, tak mu nezbývá než záznamy detailně projít.

V tomto ohledu je velmi zajímavé rozhodnutí ve věci Karla Janečka. Čtyři ze sedmi soudců měli za to, že ústavní princip pro ochranu soutěže politických sil vede k tomu, že pokud jsou tam vážnější pochybnosti ohledně podpisů a údajů, tak by to měli radši překontrolovat celé.

Patrně se značným nasazením mnoha pracovníků NSS zkontroloval všech 5618 neuznaných údajů a ověřoval je s databázemi. Tři soudci, kteří se proti tomu vymezili, ale měli za to, že tento postoj je přehnaně vstřícný a soud by se měl orientovat jen na to, co kandidát ve svém návrhu skutečně napadl.

Jsou to ale už třetí přímé volby prezidenta. Jak je možné, že se na nedostatky při automatické kontrole podpisů přišlo až teď?

Myslím, že je to částečně chyba ministerstva vnitra, ale z větší části zákonodárce. Opakovaně upozorňují i soudci NSS, že systém s 50 tisíci ručně uváděnými údaji je velmi chybový a náchylný na různé manipulace.

Opravdu by stálo za to, aby politická reprezentace jejich volání vyslyšela a vážně se nad tím zamyslela. Nejlépe tak, že by se podmínka 50 tisíc podpisů výrazně snížila. Třeba k pěti deseti tisícům podpisů, které by ale byly ověřené na CzechPointech nebo třeba přes datové schránky už na začátku sběru. Při získání podpisu by bylo jasné, že je pravý. To je hlavní problém.

Co ale způsob kontroly?

To, že ministerstvo vnitra nechalo seznamy petentů projet automatizovaným čtením pomocí strojů a pak většinu údajů nějak vyhodnotilo, je podle mě v pořádku. Není v lidských silách procházet statisíce podpisů.

Zarazilo mě ale to, co obnažil případ Karla Janečka (systém u něj špatně přečetl číslo občanského průkazu a vnitro jeho podpis vyřadilo). Přestože ministerstvo jasně deklaruje, že po stroji následuje lidská kontrola, která má podle jasné směrnice sporné případy vyhodnocovat ve prospěch kandidátů, tak se tak zjevně nedělo. Posuzování petic to zatížilo významnou chybou a není mi jasné, jak je to možné.

Soud upozornil, že občanští kandidáti nemohou ověřit pravdivost údajů, které jim podporovatelé napíšou na listinu, tedy číslo občanského průkazu nebo pasu, datum narození a bydliště. Lze to brát tak, že tito uchazeči jsou oproti těm, kteří mají podpisy zákonodárců, znevýhodněni?

NSS se k této otázce odmítl výslovně vyjádřit. Já za sebe mám za to, že občanští kandidáti jsou v určité nevýhodě. Existují ale země, kde občanští kandidáti s peticemi vůbec kandidovat nemohou, třeba ve Francii.

Ústava stanovila poměrně vysokou hranici 50 tisíc podpisů. NSS se ale nestaví nijak zvlášť benevolentně ani ke kandidátům poslanců a senátorů. Už před pěti lety dával NSS najevo, že by se klonil k tomu, že jeden senátor nebo poslanec se může účastnit navrhování jen jednoho prezidentského kandidáta, což taky považuji za správné.

V případě Denisy Rohanové soud zkritizoval ministerstvo, které se při uznání její listiny odvolávalo na to, že v zákoně není jasně ohraničeno, od kdy ji lze podávat. Pokud není ve výkladu zákona shoda, nemělo by se to do něj dopsat?

To se udělat může. Vláda chystá velkou reformu volebních zákonů a tyto sporné věci tam budou nejspíš výslovně řečeny. Přestože zákon k tomu nyní explicitně nic neříká, považuji rozhodnutí NSS za správné a dobře odůvodněné.

Celá volební procedura začíná vyhlášením voleb. Toto vymezení není svévolné stanovení něčeho, co zákon nepředpokládá. Když se podíváme na ustálenou praxi, tak není známo, že by někdo ve volbách od roku 1992 podal kandidátní listinu dříve, než byly volby vyhlášeny.

Je tam také důležitý argument soudu, že kandidát si má ověřit, že je za ním relevantní podpora. Buď vysokého počtu občanů, nebo volených reprezentantů lidu, ale aktuálních, nikoliv těch, kteří opustili Sněmovnu dříve než před rokem.

Pokud je stěžejní datum vyhlášení voleb, co když zákonodárce přijde o mandát krátce poté? Zažili jsme to letos při senátních volbách.

Toto podle mne vyhodnotilo ministerstvo vnitra správně. Řeklo, že bude počítat návrhy poslanců a senátorů podle toho, jestli měli tito zákonodárci mandát v době podání listiny na ministerstvo.