Článek
Čekal jste, že ÚS stížnost Karla Janečka odmítne?
Ano.
Co znamená, že je stížnost odmítnuta jako neopodstatněná?
Při odmítnutí dojde soud k závěru, že ji nebude věcně projednávat. Může to udělat z procesních důvodů, třeba že je předčasná nebo podaná ve věci, kde nemá ÚS pravomoc rozhodovat. Jednou z možností je to, že je zjevně neopodstatněná, na první pohled je jasné, že nedošlo k porušení základních práv a svobod stěžovatele.
Při zdůvodnění se ÚS opíral o své stanovisko z roku 2013, kdy zamítl stížnost tehdejšího senátora Tomia Okamury, který chtěl kandidovat na prezidenta. V čem je dnešní situace jiná?
Jsou tam trochu rozdíly. V případě Tomia Okamury šlo o to, jak ministerstvo vnitra a potom Nejvyšší správní soud (NSS) vyhodnotily, jestli má, nebo nemá 50 tisíc podpisů. Ústavní soud se na to odvolal a řekl, že tento typ problémů není takovou závažnou pochybností, o které by měl rozhodovat, a rozhodnutí NSS označil za dostatečně odůvodněné.
Janečkova cesta na Hrad skončila u Ústavního soudu
Rozdíl mezi kauzami je v tom, kde konkrétně byl shledán problém s podpisy. Za posledních deset let se změnil mechanismus přezkoumávání podpisů. Tehdy se neuváděla například čísla občanských průkazů, teď se používá strojová kontrola. Základní procesní konstelace je ale stejná a v tom viděl ÚS podobnost.
ÚS řekl, že přezkoumávání podpisů je problematické, ale nikoliv protiústavní. Je tedy nutné dělat nějaké změny?
Bylo by to velmi vhodné. Systém, který máme, není dobrý. Při každých volbách vidíme nějaké problémy při posuzování. Je tedy dobře, že i soudy upozorňují, že by bylo žádoucí se zamyslet, zda by se neměl systém změnit. Třeba rakouským směrem, kdy se vyžaduje nižší počet podpisů, ale zato ověřených.
To by ale obnášelo změnu ústavního zákona, což se děje jen výjimečně. Bude k tomu politická vůle?
Pokud bychom chtěli měnit systém tak, že by se snížil i počet požadovaných podpisů, tak by byla potřeba změna Ústavy. A získat pro to většinu je skutečně nesnadné. Vláda ústavní většinu v Poslanecké sněmovně nemá, takže by se musela dohodnout s opozicí. Bylo by to obtížné, ale signály, že dosavadní systém není šťastný, se množí. Parlament by měl podle mě změnu zvážit.
Jaké šance dáváte Denise Rohanové, která se po vyřazení také obrátila na ÚS? Rohanová získala podpisy bývalých zákonodárců ČSSD a KSČM, kteří však už do Sněmovny ve volbách 2021 neprošli.
Myslím, že ta má ještě nižší šance. Zatímco u Karla Janečka si šlo představit, že by ÚS v nějaké konstelaci dospěl k závěru, že by měl jeho stížnost přezkoumávat, byť jsem hodně očekával podobnou zdrženlivost jako v roce 2013, tak stížnost paní Rohanové mi připadá argumentačně ještě slabší.
Karel Janeček podle mě upozorňoval na reálné problémy. U paní Rohanové je závěr, který učinil NSS, tedy že je možné navrhovat někoho do volby teprve od doby, kdy je vyhlášen termín voleb, a současně, že to mají učinit zákonodárci s platným mandátem, natolik přesvědčivý, že by mě mimořádně překvapilo, kdyby to ÚS viděl jinak.
Pochyby o kandidatuře Rohanové. Mailem na poslední chvíli
