Článek
O všech podnětech souvisejících s volbami rozhoduje plénum ÚS, tedy sbor všech ústavních soudců. Plénum se schází neveřejně, výsledek poté oznamuje různými cestami, záleží na způsobu vyřízení stížnosti a výroku rozhodnutí.
Ministerstvo vnitra Rohanovou původně pro volbu prezidenta zaregistrovalo. Nejvyšší správní soud ale rozhodnutí zvrátil. Problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle Nejvyššího správního soudu nemohou takto „natáhnout“ svůj politický vliv daleko za konec mandátu.
Kromě Rohanové, která působí jako prezidentka České asociace povinných, se na ÚS obrátili také další nezaregistrovaní uchazeči o Hrad. Stížnost matematika a podnikatele Karla Janečka soudci už dříve odmítli, stejně jako podnět Pavla Zítka z Kadaně.
O Hrad se podle platných registračních rozhodnutí utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, podnikatel Karel Diviš, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Z voleb odstoupil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podpořil Nerudovou.
Od středy mohou na určených místech hlasovat z auta voliči, kteří jsou kvůli covidu-19 v izolaci či karanténě. V pobytových zařízeních bude možné hlasovat 12. ledna. Klasické volební místnosti se otevřou v pátek.
Wintr: Šance Rohanové jsou ještě nižší, než měl Janeček
